Ženě od Paroubka zničili život, stát jí zaplatí miliony

Jourová, která byla v roce 2006 obviněna z přijímání úplatku a strávila více než měsíc ve vazbě, žádala po ministerstvu 8,7 milionu korun. Její stíhání bylo v roce 2009 zastaveno.

Soud Jourové sice přiznal nižší odškodné, než žádala, vyhověl však její žádosti o písemnou omluvu, která musí být dále zveřejněna v médiích.

Podle soudkyně Lucie Šternové bylo třeba Jourové přiznat jen část žalovaného odškodnění. "Žalobkyně byla stíhána nezákonně na základě nezákonného rozhodnutí," prohlásila soudkyně. Protože Jourová soudu předložila konkrétní pracovní závazky, přiznal ji za ně soud od státu ušlý zisk. Naopak odškodnění za způsobenou společenskou újmu Jourové a odškodnění za nezákonnou vazbu soud zamítl. Jourová totiž s podáním žaloby podle soudu otálela a překročila pevně stanovenou zákonnou lhůtu pro podání žaloby. Soud by se žalobou zabýval, kdyby byla podána do půl roku po zastavení trestního stíhání.

Kauza Budišov odstartovala v roce 2006 obviněním tehdejšího starosty Budišova Ladislava Péti (ČSSD), který měl se svými společníky připravovat podvod s dotacemi na opravu tamního zámku. Policie pozatýkala několik lidí, včetně Věry Jourové, bývalého poradce sociálnědemokratických premiérů Zdeňka Doležela a úředníka ministerstva zemědělství Miloslava Řehulky. V případu jako hlavní svědek vypovídal architekt Marek Ričář, sám loni odsouzen na sedm let do vězení za podvod a praní špinavých peněz.

Starosta Péťa zemřel ještě před zahájením soudního jednání, Doležala pak soud v roce 2009 zprostil obžaloby.