PRAHA - Problém odchodu Romů do zahraničí, stav kriminality v Česku, plán na prevenci násilí na dětech či politika územního rozvoje jsou hlavní body programu pondělního jednání kabinetu Jana Fischera.
V souvislosti se zavedení pro Čechy ze strany Kanady předloží ministr pro lidská práva Michael Kocáb na jednání kabinetu analýzu odchodu Romů do zahraničí. Podle dokumentu má jejich exodus na svědomí nárůst extremismu v České republice spolu se špatnými ekonomickými podmínkami. Nezanedbatelné nejsou podle zprávy ani pevné rodinné svazky, kdy část romských rodin se v cizině již asimilovala.
Zpráva tvrdí, že Romové bývají diskriminovaní nejen ze strany zaměstnavatelů. Na úřadech práce je až polovina Romů v produktivním věku a výše jejich průměrné mzdy nedosahuje poloviny průměrné mzdy ostatních Čechů. Na trhu práce jsou znevýhodněni kvůli nízkému vzdělání. Jenže ve školách jsou romské děti segregované a přeřazované do zvláštních škol. Kvůli lepší integraci Romů do společnosti přitom vloni Topolánkova vláda zřídila agenturu pro sociální začleňování v romských lokalitách. Ta nyní pracuje ve 12 městech.
Podle zprávy Nejvyššího státního zastupitelství kriminalita v Česku stagnuje. Mění se ale její struktura, zaměření a podíl cizinců. Klesá například počet stíhaných u vražd. Vloni bylo stíháno 177 lidí, což je nejnižší počet za posledních dvacet let.
Ministr Kocáb předloží strategii plánu prevence násilí na dětech. Hlavním mottem plánu je součinnost a spolupráce všech zainteresovaných orgánů. Kocáb navrhuje, aby se data pečlivě a stabilně sbírala a vyhodnocovala týmem expertů, navrhuje i sledování dětí a jejich rodičů.
Vláda by měla projednat politiku územního rozvoje, která je klíčem pro územní plánování v Česku. Její schválení by umožnilo stavbu dálnic, vybudování paralelní dráhy na ruzyňském letišti nebo jaderných úložišť bez možnosti pozdějších změn. Návrh ostře kritizují některé obce a ekologická sdružení.
Související
Expremiér Fischer nechápe, že vláda plánuje větší schodek než v roce 2020
První vláda bez ČSSD, ODS a bez důvěry? Podívejte se, kdo nám šéfoval doposud
Aktuálně se děje
před 5 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 5 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák