Škrty, nebo vyšší DPH? Ve středu rozhodne vláda

"Druhou variantu pokládám za ambicióznější, musí na ní ale být shoda. Ta zatím nenastala," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) po pondělním jednání špiček koaličních stran (K9) a úterní poradě ekonomických ministrů (PEM). Výjimku ze zvýšené sazby by měly jen knihy, tisk a léky. Kromě rozpočtového deficitu 94,9 miliardy korun místo plánových více než 105 miliard by bylo podle Kalouska dalším bonusem pokrytí schodku na důchodovém účtu. "Bráníme se zvyšování DPH, dokud nevíme, že jednotlivé výdaje budou účelné. Pokud k růstu DPH bude muset opravdu dojít, pak preferujeme zavedený systém dvou sazeb daně. To by zaručovalo mnohem menší dopad na sociálně slabší skupiny," vymezil se proti 19procentní dani z přidané hodnoty předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta. "Opakovaně říkáme, že jsme proti jednotné sazbě DPH na 19 procentech," zmínil ještě v pondělí předseda VV Radek John. V úterý zástupci nejmenší koaliční strany odjížděli z PEM na večírek Věcí veřejných s tím, že musí věc ještě probrat ve své straně. Ministr dopravy Pavel Dobeš přitom kývl na dotaz, jestli VV dostaly nějakou novou nabídku. Nikdo z dalších ministrů TOP 09 nebo ODS nabídku pro VV nepotvrdil ani nekonkretizoval. Ministr kultury a místopředseda Starostů a nezávislých Jiří Besser ale opouštěl tříhodinové úterní jednání s přesvědčením, že se vláda ve středu přikloní k variantě, která počítá s rozpočtovým deficitem 95 miliard korun a sjednocení DPH na 19 procent. Většina financí vybraných navíc na dani z přidané hodnoty by byla použitá na snížení rozpočtového deficitu. Na vykrytí schodku na důchodovém účtu, kde se státu nedaří vybírat dost peněz na stávající důchodce, by podle premiéra Petra Nečase šlo 10 až 15 miliard z privatizačního účtu, především z dividend společnosti ČEZ. Jednotlivé varianty se prakticky neliší tím, kolik peněz by dostaly jednotlivé rezorty, výjimkou je ministerstvo dopravy. Rezort Pavla Dobeše (VV) by si v první variantě podle Lidových novin polepšil meziročně o tři miliardy z 21,6 na 24,6 miliardy korun. Ve verzi s vyšší DPH by Kalousek dopravě přidělil ještě šest miliard navíc. Právě nedostatek financí, důležitých pro kofinancování dopravních staveb placených z evropských fondů, byl trnem v oku Věcem veřejným. Dalším problematickým rezortem bylo podle VV školství. Podle koaliční smlouvy má ministerstvo od příštího roku dostat navíc čtyři miliardy korun na zvýšení platů pro učitele v regionálním školství. V obou verzích se podle návrhu rozpočet tohoto rezortu zvýší ale jen o 400 milionů korun, zbylých více než 3,5 miliardy korun bude muset ministr Josef Dobeš (VV) ušetřit jinde. Návrhy rozpočtů, které se objevovaly v uplynulých týdnech, přitom počítaly s tím, že se peníze na dopravu a na školství budou proti letošku výrazně krátit. VV tento přístup razantně odmítly. Nejvíc peněz ze státního rozpočtu by mělo v roce 2012 získat ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), a to bezmála půlmiliardy korun. Meziročně to znamená zvýšení rozpočtu této kapitoly o téměř 20 miliard korun. Z rozpočtu MPSV stát vyplácí všechny důchody a sociální dávky. Ministr financí má zpracované rozpočtové výhledy i pro roky 2013 a 2014, oba počítají s 19procentní daní z přidané hodnoty. Rozpočet MPSV by si v nich polepšil na 522, resp. 540 miliard korun. Počínaje rokem 2013 ale z rezortu ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) mají začít odtékat peníze do tzv. druhého pilíře důchodové reformy. Lidé si totiž budou moci přesměrovat díl svých odvodů na sociální pojištění do soukromých fondů a stát tak čeká výpadek příjmů. Právě ten má vykrýt zvýšená DPH a vyšší rozpočet ministerstva. Výrazný pád čeká naopak podle plánu Miroslava Kalouska v letech 2013 a 2014 rezorty školství, dopravy, vnitra a obrany. Zatímco ještě v příštím roce by mělo mít školství 121,4 miliardy korun, o rok později by to mělo být už jen 107,7 a v roce 2014 pouze 102,6 miliardy korun. U ministerstva dopravy zmiňuje návrh pád z více než 30 miliard korun v roce 2012 na necelých 24 miliard korun pro další dva roky. Peníze pro ministerstvo vnitra by se měly ztenčit z 51,2 miliardy plánovaných na rok 2012 na 46,7, resp. 45,3 miliardy korun pro roky 2013 a 2014. Peníze pro rozpočet rezort Alexandra Vondry (ODS) by se měly ztenčit zhruba o pět miliard. Stát také čeká výrazné zvýšení splátek za jeho dluhovou službu. Zatímco letos je to 78,5 miliardy, v roce 2014 by to mělo být už přes 105 miliard korun. Přesunutí většiny zboží a služeb ze současné 10procentní do nové 19procentní sazby daně z přidané hodnoty by znamenalo zdražení například u potravin, dětských plen, vstupenek na kulturu nebo nových bytů. Zatímco u potravin by byla změna v řádech desítek haléřů nebo jednotek korun, ceny novostaveb můžou vyskočit o stovky tisíc. Varianta, která je zakotvená i v dodatku ke koaliční smlouvě uzavřeném letos v červnu, počítá s tím, že snížená sazba DPH stoupne v příštím roce z 10 na 14 procent. V roce 2013 by se pak se společně se stávající 20procentní základní daňovou sazbou měla sjednotit na 17,5 procenta. Sjednocení DPH na 19 procent v úterý ústy svého předsedy Bohuslava Sobotky odmítla opoziční ČSSD. Podle ní by tento krok tvrdě dopadl na domácnosti, které by tak omezily spotřebu a podvázaly tak na další roky růst ekonomiky.