Praha - Na středeční jednání vlády se po týdenní odmlce vrací projednávání rozpočtu na rok 2012, který počítá se schodkem 105 miliard korun. Členové kabinetu Petra Nečase (ODS) se budou dále zabývat parametry majetkového vyrovnání s církvemi, ale i žádostí na bezplatné rozdělení emisních povolenek.
Členové koaliční vlády projednávání rozpočtu na příští rok přerušili na svém minulém zasedání s tím, že se k němu vrátí poté, co prodiskutují žádosti některých rezortů na přerozdělení finančních prostředků v rámci jednotlivých rozpočtových kapitol.
Ve schválených výdajových rámcích počítal ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s příjmy ve výši 985 miliard a výdaji ve výši 1,090 bilionu korun. Stát tak zvětší svoje příjmy i výdaje oproti nim přibližně o 100 miliard korun.
"Do předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2012 byly promítnuty zejména následující změny v oblasti příjmů v celkové výši 100 miliard korun: zapojení příjmů z rozpočtu Evropské unie a z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, Finančního mechanismu Norska, Programu švýcarsko-české spolupráce, případně jiného finančního mechanismu ve výši 101,5 miliardy korun na financování společných programů," píší úředníci v předkládací zprávě. "Je to tak každý rok," dodal mluvčí ministerstva financí (MF) Jakub Haas ke zvýšení příjmů a výdajů.
Deficit veřejných rozpočtů by měl v příštím roce činit 3,5 procenta HDP. Plánovaný schodek je o 30 miliard korun nižší než v roce 2011. Příjmy se oproti letošnímu roku zvýší přibližně o 29 miliard korun a výdaje naopak klesnou o jednu miliardu korun.
Na programu středeční schůze je i návrh parametrů majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Církve a náboženské společnosti se od státu v restitucích dočkají celkem 75 miliard korun v naturálním majetku a k tomu obdrží 59 miliard korun v hotovosti. Stát bude podle návrhu ministerstva kultury církvím vracet majetek po dobu 30 let.
Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.
"Vzhledem k nutnosti stabilizovat finanční hospodaření České republiky bylo dohodnuto, že dojde k rozšíření objemu naturálně vraceného majetku a následnému snížení finanční náhrady," odůvodňují v materiálu změnu poměru zástupci ministerstva kultury.
Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Proto hlavní částí majetku, který bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zemědělské nemovitosti - pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily," upřesňuje předkládací zpráva.
Dalším bodem středečního jednání kabinetu je žádost ministerstva životního prostředí na bezplatné rozdělení emisních povolenek v celkové výši 50 miliard korun. V žádosti je pro roky 2013 až 2020 bezplatně rozděleno přes 108 milionů povolenek mezi 85 jednotlivých zařízení vyrábějících elektřinu, která spadají pod padesátku provozovatelů.
Ministerstvo životního prostředí přitom kalkuluje, že průměrná cena jedné povolenky pro roky 2013 až 2019 bude necelých 19 eur. Celkově se tak vláda připraví zhruba o dvě miliardy eur, v přepočtu 50 miliard korun.
V rámci vládní schůze členové Nečasova kabinetu posoudí i senátní návrh zákona, jehož cílem je odložit převod financování sociálních služeb na kraje o dva roky.
"Popsaná úprava, která bude uplatňována od 1. ledna 2012, vykazuje zásadní nedostatky z hlediska řádného zajištění financování sociálních služeb od příštího kalendářního roku," uvedli zástupci ČSSD v důvodové zprávě, aby doplnili: "Proto se navrhuje časové odložení uplatňování nového systému financování sociálních služeb o dva roky, tj. k 1. lednu 2014."
Zákon o sociálních službách v nové podobě podle kritiků přesně nestanoví způsob převodu finančních prostředků, které jsou dosud vyčleněné ve státním rozpočtu v kapitole MPSV na dotační řízení pro poskytovatele sociálních služeb, do rozpočtu jednotlivých krajů.
Na středeční schůzi koaliční vláda projedná i nový pandemický plán a rovněž se seznámí s výsledky hospodaření českých zdravotních pojišťoven.
Související
Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák