Poslanci projednali emisní limity pro znečišťovatele i trestní odpovědnost firem

Stanovení emisních limitů a technických požadavků na provoz zdrojů znečišťování ovzduší či snížení nadbytečné administrativní zátěže přináší návrh zákona o ochraně ovzduší, první z důležitých zákonů, které ve středu projednala Poslanecká sněmovna."Tato norma je výsledkem mnoha let práce na ministerstvu životního prostředí, práce napříč politickým spektrem a jednání se zástupci měst a obcí. Řeší nejsložitější problém, stav ovzduší v zemi," upozornil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) na význam zákona. Novelu považovala za nutnou už řada předchozích šéfů rezortu životního prostředí. Žádnému z bývalých ministrů se však nepodařilo zákon sněmovně předložit.Mezi významné změny patří například zavádění kompenzačních opatření, která by na jednu stranu měla přispět ke snižování znečištění ovzduší, zároveň ale nebrání rozvoji regionů, které jsou závislé na průmyslu.Zákon cílí obecně na všechny znečišťovatele ovzduší. Kromě průmyslu míří také proti neméně významným znečišťovatelům, jako jsou doprava, ale i domácnosti. Kromě toho navíc počítá také se zřízením nízkoemisních zón, o jejichž zřízení by rozhodovaly samy obce. Zavedly by se tak zóny s omezením provozu motorových vozidel na základě emisní třídy vozidla.Poslanci projednali také novelu zákona o platech státních zástupců. Pokud projde celým legislativním procesem, platová základna státních zástupců bude od roku 2012 vypočtena jako 90 procent základu určujícího platy soudců. Norma tak zvýší státním zástupcům meziročně platový základ o 4607 korun.Státní zástupci měli pro letošní rok stanovenou platovou základnu fixně částkou 46 577 korun. Od 1. ledna příštího roku se má jejich mzda přiblížit na devět desetin platové základny soudců, která je pro roky 2012 až 2014 určená ve výši 56 849 korun, pro státní zástupce to bude znamenat základ mírně přes 51 tisíc korun.Ještě lépe by na tom byli státní zástupci ve chvíli, kdyby vláda k žádným změnám nesahala. Fixní platovou základnu měli stanovenou totiž jen pro rok 2011, v letech předchozích, ale bez přijatých změn i v těch následujících, měl být základ pro jejich plat vypočítaný jako 2,25násobek průměrné nominální mzdy v nepodnikatelské sféře v předminulém roce. Průměrná hrubá mzda v Česku mezi lidmi, kteří nepodnikají, byla za rok 2010 lehce přes 24 tisíc korun. Pro státní zástupce by toto číslo o dva roky později znamenalo platový základ 54 650 korun. To je o osm tisíc víc, než jaký základ mají v letošním roce, ale stále ještě bezmála 3500 korun víc, než jim nyní chce přiřknout vláda.Tisíc korun místo dosavadních pěti set zaplatí brzy zřejmě žadatelé za přijetí svého návrhu do katastru nemovitostí. Počítá s tím novela zákona o správních poplatcích, kterou ve středu také řešili poslanci, a to ve druhém čtení."Návrh chce odstranit komplikace, které se týkají obchodování s nemovitostmi a hypotečního úvěrování. Zaprvé novela zjednodušuje systém, dělá ho praktičtější. Řeší problematiku účelových žalob za účelem zmaření plánované transakce. Zvýší se správní poplatek za vklad nemovitosti do katastru, protože poslední novelizace byla v roce 1994, za tu dobu 17 let zohledňujeme inflaci. Stát by získal tři sta milionů ročně," vysvětlil ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS).Společně se zákonem o správních poplatcích se má změnit také norma o zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Předloha počítá například se změnou postupu při podání žaloby proti zamítnutí vkladu tak, aby nevznikaly škody, pokud soud zamítnutý vklad povolí a nemovitost bude mezitím převedena na třetí osobu.Novela zákona o Rejstříku trestů je další normou, která prošla dolní komorou parlamentu. Trest uložený v některém z členských států Evropské unie tak doma již občané České republiky zřejmě nezatají. Návrh totiž počítá s tím, že si jejich záznamy budou jednotlivé členské státy EU navzájem předávat."Tato novela je mimořádně důležitá. Má posílit spolupráci v rámci Evropské unie. Jde o to, aby si jednotlivé členské státy vyměňovaly informace o tom, že dotyčný občan jednoho státu spáchal trestný čin na území jiného státu," vysvětlil novelu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).Novela má prý pro soudy zvláštní význam. "Toto je velmi důležité zvláště pro to, aby jednotlivé soudy mohly zohledňovat při trestání to, že žalovaný již v minulosti nějaký trestný čin spáchal. Například na území jiného státu. Aby mohla být postihována recidiva," doplnil ministr.Návrh počítá s tím, že informace o odsouzení by si soudy členských států musely na základě vyžádání navzájem předávat. Na osobu, kterou odsoudí soud v jiném z členských států unie, by podle návrhu orgány činné v trestním řízení musely hledět tak, jako by nad ní ortel vyřknul soud český. Tato povinnost by přitom platila v případě, že se oba státy zavázaly k oboustranné trestnosti.Poslanci se dostali i k materiálu, který ubere miliardu a sto milionů korun z rozpočtu Pozemkového fondu. Podle něj by se měla polovina částky převést na spolufinancování Programu rozvoje venkova a druhá se využije na produkci vepřového masa."Cílem navrhované úpravy je navýšení finančních prostředků ministerstva zemědělství na rok 2011 o mimorozpočtové prostředky z prostředků Pozemkového fondu ČR," shrnuje důvodová zpráva k novele zákona právě o tomto fondu.Na zajištění národního spolufinancování Programu rozvoje venkova v letech 2007 až 2013 má jít 560 milionů korun, dalších 540 milionů pak na navýšení národních dotačních programů. "V souhrnu se jedná o navýšení finančních prostředků ministerstva zemědělství o celkovou částku jednu miliardu a sto milionů korun," vyčíslují předkladatelé.Jednalo se i o novele trestního řádu, která zavádí postup, kdy se výslech utajovaných svědků bude konat za pomoci videokonferenčního zařízení, stejným způsobem by měli vypovídat také obvinění, u kterých hrozí riziko, že svůj převoz k výslechu využijí k útěku."Novela tohoto zákona bude rovněž vést k výraznému zrychlení soudního řízení," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a dodal, že zcela nově bude upraveno řízení o vazbě, které má spočívat ve zvláštním vazebním zasedání, jež bude řídit soudce.Změn by měla doznat také ustanovení, která upravují institut stížnosti pro porušení zákona. Ten může u Nejvyššího soudu podat ministr spravedlnosti proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce. Souběžně s tím přitom může vydat usnesení o tom, že odsouzeného do doby, než soudce o stížnosti rozhodne, propouští na svobodu. Právě o oprávnění rozhodnout o přerušení nebo odložení výkonu trestu by měl šéf rezortu spravedlnosti přijít.Za jednání, které je v rozporu se zákonem, chce stát postihovat také firmy. Počítá s tím návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který ve středu prošel do závěrečného, třetího čtení."O trestní odpovědnosti právnických osob vedeme debatu již několik let. Tento konkrétní návrh vláda předkládá v rámci protikorupčního balíčku a jde o návrh, který po nás vyžadují naše mezinárodní závazky a organizace, jejichž jsme členy," uvedl normu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).Návrh podle něj přináší zásadní průlom v trestním právu: "Pachatelem trestného činu budou moci nově být i právnické osoby, i když trestné činy, za něž mohou nést odpovědnost, jsou přesně vymezeny. Je jasné, že nemůžeme právnickou osobu trestat například za znásilnění."Odpoledne se poslanci dostali ještě k novele zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Půdu v České republice by tak mohli kupovat zájemci ze států Evropské unie, ale také ze zemí, se kterými má Česko uzavřenou dohodu o hospodářském prostoru."Důvodem přeložení této novely je vytvoření stejných podmínek pro podnikání občanů nejen z Evropské unie, ale také ze Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska a Islandu," řekl ve středu ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) s tím, že norma také sjednocuje podmínky pro převod pozemků. "Chceme zamezit přednostního nabývání pozemků osobami, které neprovozují zemědělství. Tedy zamezit spekulantům a přispět k tomu, aby byla zemědělská půda k dispozici prvořadě pro zemědělskou činnost," dodal ministr.Soukromí zemědělci tak mají v případě nákupu státního pozemku splňovat určité podmínky. Na svém pozemku o minimální výměře deset hektarů musí provozovat zemědělskou produkci po dobu nejméně 36 měsíců.Středeční jednání Poslanecké sněmovny bylo nezvykle plodné, poslanci projednali více než 20 návrhů zákonů.