Bělobrádek, šéf lidovců: Potřebujeme znovu domobranu

Ta momentálně vstupuje v platnost pouze v případě ohrožení státu nebo za válečného stavu. Začíná dovršením osmnáctého roku věku a končí s šedesátými narozeninami. Bělobrádek se podle svých slov nepřiklání k zavedení všeobecné branné povinnosti, ale s Čunkem souhlasí. Za řešení pokládá profesionální armádu a domobranu.KDU-ČSL se údajně právě domlouvá se zástupci záchranného systému právě na takovém postupu. „Je k otázkou k další diskusi, zda by se jednalo o všeobecné povolávání či na dobrovolnické bázi,“ vysvětluje Bělobrádek. „V případě dobrovolnosti by bylo třeba debatovat o možných daňových úlevách pro tyto lidi. Nejprve je ale přesně definovat, kolik vlastně potřebujeme lidí v domobraně. A pak by se to doplnilo dobrovolníky nebo povinně. Každopádně není reálné, aby mladí muži odcházeli na rok na vojnu jako dříve.“Podle svého sdělení Parlamentním listům hodlá Čunek obnovení povinné základní vojenské služby prosadit do programu své strany. Mimo jiné by podle něj takový postup mohl pomoci upevňovat vlastenectví.Proti návrhu na domobranu se naopak staví kupříkladu místopředseda sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím z ODS. Její úlohu by podle něj měli zastávat dobrovolné zálohy. Kromě toho je Česká republika členem obranného systému NATO. Člen branně-bezpečnostního výboru Jeroným Tejc z ČSSD zase argumentuje tím, že by občané neměli být povinni plnit úkoly státu. Jednalo by se údajně o obnovení roboty.Ke zrušení domobrany se vyjádřil i Václav Klaus ještě před nastoupením do funkce prezidenta. Podle svých slov pokládal tento krok za prohru. „I jako předseda vlády jsem vždy považoval obranu země za úkol všech, nikoli jen některých z nás,“ prohlásil. Povolání profesionální armády je podle něj taktéž tahem, který posouvá zemi z obrany do útoku.