Sovětský Slovák Gustáv Husák: Hranice nejsou korzo, aby se tam někdo procházel

EuroZprávy.cz , Mfx

18. listopadu 2011 15:22

Foto: Reprofoto YouTube

Praha - Gustáv Husák žil jako ateista a komunista, avšak zemřel jako katolík. Od jeho smrti uplyne v pátek dvacet let.

Poslední z komunistických prezidentů Československa zemřel 18. listopadu 1991 usmířen s bohem. Den před smrtí mu udělil poslední pomazání katolický kněz.Jeho pohřbu se účastnil slovenský premiér Ján Čarnogurský, někdejší disident a Husákův vězeň. V Česku to vyvolalo nevoli."Husák byl především Slovák, teprve poté komunista," reagoval Čarnogurský.Jistě Husák se narodil jako Slovák. Ale už v roce 1929, jako šestnáctiletý, vstoupil do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933, jako student právnické fakulty, do Komunistické strany Československa. Z období konce druhé světové války se zachoval dopis, ve kterém navrhuje, aby se Slovensko stalo součástí Sovětského svazu.V té době se Husák účastnil Slovenského národního povstání, byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady a místopředsedou Komunistické strany Slovenska.Po válce byl dosazen do funkce šéfa Sboru pověřenců - slovenské autonomní vlády. Z ní Husák, který se zmocnil velení slovenské StB, vyhnal všechny nekomunistické pověřence.Ani to mu však nezajistilo vděk československých a sovětských soudruhů. V roce 1950 ho komunisté zatkli a obvinili z buržoazního nacionalismu. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen na doživotí.Smrti nejspíš unikl jen proto, že verdikt vynesl soud až po smrti sovětského diktátora Josifa Stalina.Ani věznění "nevyléčilo" Husáka z víry v komunismus a Sovětský svaz. Poté, co byl počátkem šedesátých let propuštěn a rehabilitován, opět vstoupil do komunistické strany a začal postupovat v partajní hierarchii.Po invazi Varšavské smlouvy v roce 1968 si Husák získal důvěru tehdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva. Sověti ho prosadili do čela KSČ, kde vystřídal reformátora a představitele Pražského jara Alexandra Dubčeka. Poté, co odstoupil prezident Ludvík Svoboda, dal se Husák zvolit prezidentem.Husák neblaze proslul jako vrchní normalizátor. Hned po nástupu do čela komunistické strany přikázal tvrdě potlačit projevy odporu."Stanovisko (komunistického) vedení je takové že to, co se odváží aktivního odporu někde na ulici nebo něčeho podobného, to rozbijeme nemilosrdně, ať by to stálo, co stálo," prohlásil.Prosadil čistky ve straně i na vedoucích místech podniků, škol a organizací. Nutil lidi podpisovat souhlas s okupací, kterou jeho režim prohlásil za "bratrskou pomoc"."Ať odpadne, co je kolísavé, ať odpadne, co je oportunistické!" zvolal na jedné z partajních schůzí.Dal pronásledovat a věznit své odpůrce. Utáhl režim na západních hranicích."Hranice nejsou korzo, aby se tam kdekdo procházel," pravil.Po listopadu 1989 Husák jmenoval vládu národního porozumění, ve které spolu s komunisty zasedli také představitelé nekomunistické opozice. Krátce nato abdikoval a stáhl se do ústraní. V té době už byl silně krátkozraký (měl šedý zákal) a projevovala se na něm demence.VIZITKA AUGUSTINA (GUSTÁVA) HUSÁKA:Profese: právník, politikFunkce: prezident Československa (1975 až 1990), generální tajemník ÚV KSČ (1969 až 1987)Narozen: 10. ledna 1913, Dúbravka, Rakousko-UherskoÚmrtí: 18. listopadu 1991, Bratislava, ČeskoslovenskoManželky: Magda Husáková-Lokvencová, Veira Husáková-ČáslavskáDěti: Vladimír (*1944) a Ján (*1946)Alma mater: Univerzita KomenskéhoVyznamenání: mimo jiné trojnásobný držitel Zlaté hvězdy Hrdiny ČSSR (1969, 1973, 1983)

před 1 hodinou

Opět ho vypískají? Klempíř dorazil na festival do Varů, i když tvrdil, že nepřijede

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Československo

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Alexej Navalnyj

EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného

Rada Evropské unie v pátek oznámila uvalení sankcí na šestici ruských vědců a výzkumníků, kteří jsou podezřelí ze zapojení do otravy opozičního lídra Alexeje Navalného. EU ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že zůstává plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Postihy pro tyto osoby zahrnují zmrazení veškerého majetku na území Unie a také zákaz cestování do členských států EU.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Kyjev čelil dalšímu ničivému ruskému útoku. (10.7.2025)

Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty

Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

USA, ilustrační foto

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

před 6 hodinami

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

před 7 hodinami

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

před 11 hodinami

Ruská armáda

Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

před 12 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy