Sovětský Slovák Gustáv Husák: Hranice nejsou korzo, aby se tam někdo procházel

Praha - Gustáv Husák žil jako ateista a komunista, avšak zemřel jako katolík. Od jeho smrti uplyne v pátek dvacet let.

Poslední z komunistických prezidentů Československa zemřel 18. listopadu 1991 usmířen s bohem. Den před smrtí mu udělil poslední pomazání katolický kněz.Jeho pohřbu se účastnil slovenský premiér Ján Čarnogurský, někdejší disident a Husákův vězeň. V Česku to vyvolalo nevoli."Husák byl především Slovák, teprve poté komunista," reagoval Čarnogurský.Jistě Husák se narodil jako Slovák. Ale už v roce 1929, jako šestnáctiletý, vstoupil do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933, jako student právnické fakulty, do Komunistické strany Československa. Z období konce druhé světové války se zachoval dopis, ve kterém navrhuje, aby se Slovensko stalo součástí Sovětského svazu.V té době se Husák účastnil Slovenského národního povstání, byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady a místopředsedou Komunistické strany Slovenska.Po válce byl dosazen do funkce šéfa Sboru pověřenců - slovenské autonomní vlády. Z ní Husák, který se zmocnil velení slovenské StB, vyhnal všechny nekomunistické pověřence.Ani to mu však nezajistilo vděk československých a sovětských soudruhů. V roce 1950 ho komunisté zatkli a obvinili z buržoazního nacionalismu. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen na doživotí.Smrti nejspíš unikl jen proto, že verdikt vynesl soud až po smrti sovětského diktátora Josifa Stalina.Ani věznění "nevyléčilo" Husáka z víry v komunismus a Sovětský svaz. Poté, co byl počátkem šedesátých let propuštěn a rehabilitován, opět vstoupil do komunistické strany a začal postupovat v partajní hierarchii.Po invazi Varšavské smlouvy v roce 1968 si Husák získal důvěru tehdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva. Sověti ho prosadili do čela KSČ, kde vystřídal reformátora a představitele Pražského jara Alexandra Dubčeka. Poté, co odstoupil prezident Ludvík Svoboda, dal se Husák zvolit prezidentem.Husák neblaze proslul jako vrchní normalizátor. Hned po nástupu do čela komunistické strany přikázal tvrdě potlačit projevy odporu."Stanovisko (komunistického) vedení je takové že to, co se odváží aktivního odporu někde na ulici nebo něčeho podobného, to rozbijeme nemilosrdně, ať by to stálo, co stálo," prohlásil.Prosadil čistky ve straně i na vedoucích místech podniků, škol a organizací. Nutil lidi podpisovat souhlas s okupací, kterou jeho režim prohlásil za "bratrskou pomoc"."Ať odpadne, co je kolísavé, ať odpadne, co je oportunistické!" zvolal na jedné z partajních schůzí.Dal pronásledovat a věznit své odpůrce. Utáhl režim na západních hranicích."Hranice nejsou korzo, aby se tam kdekdo procházel," pravil.Po listopadu 1989 Husák jmenoval vládu národního porozumění, ve které spolu s komunisty zasedli také představitelé nekomunistické opozice. Krátce nato abdikoval a stáhl se do ústraní. V té době už byl silně krátkozraký (měl šedý zákal) a projevovala se na něm demence.VIZITKA AUGUSTINA (GUSTÁVA) HUSÁKA:Profese: právník, politikFunkce: prezident Československa (1975 až 1990), generální tajemník ÚV KSČ (1969 až 1987)Narozen: 10. ledna 1913, Dúbravka, Rakousko-UherskoÚmrtí: 18. listopadu 1991, Bratislava, ČeskoslovenskoManželky: Magda Husáková-Lokvencová, Veira Husáková-ČáslavskáDěti: Vladimír (*1944) a Ján (*1946)Alma mater: Univerzita KomenskéhoVyznamenání: mimo jiné trojnásobný držitel Zlaté hvězdy Hrdiny ČSSR (1969, 1973, 1983)

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Československo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Polská armáda, ilustrační fotografie

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

před 1 hodinou

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe

Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.

před 2 hodinami

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 5 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 9 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 9 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 10 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas

Předsedové všech opozičních stran iniciují společné jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií. Zúčastnit se ho mají předsedové všech sněmovních stran, generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu a nezávislí odborníci. V dopise adresovaném předsedovi vlády vyzývají k hledání široké politické a odborné shody na stabilním financování a účinných pojistkách nezávislosti obou institucí. Od premiéra očekávají návrh konkrétního termínu prvního setkání.

včera

Tragédie, jakou fotbal nepamatuje. De Miguel zemřel po faulu brankáře

Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy