ČSSD nepodpořila zavedení přímé volby prezidenta

Novela Ústavy České republiky, kterou má dolní parlamentní komora projednat na své prosincové schůzi ve druhém čtení, počítá se zavedením dvoukolové většinové volby, do níž by kandidáty kromě skupin poslanců a senátorů mohly nominovat i petice s nejméně 50 tisíci podpisy. Hlava státu by se tímto způsobem mohla volit již v roce 2013.Ústavně-právní výbor projednal ve čtvrtek hned několik změn, které navrhli sociální demokraté. Mezi ty nejdůležitější patřilo prodloužení funkčního období přímo voleného prezidenta z pěti na šest let, zavedení trestní odpovědnosti hlavy státu po skončení jejího mandátu či to, aby Senát musel vyslovit souhlas se jmenováním členů bankovní rady ČNB.Další úpravy se týkaly například zavedení kontrasignace člena vlády v případě abolice či změny při jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, kteří by nově měli být jmenováni stejně jako předseda a místopředseda Nejvyššího soudu."Ty nejdůležitější pozměňovací návrhy – tedy snaha o zakotvení trestní odpovědnosti prezidenta po skončení mandátu a zakotvení povinnosti schvalování členů bankovní rady také v Senátu – přijaty nebyly. Proto jsme se při konečném hlasování zdrželi," vysvětlil za sociální demokraty Jeroným Tejc.ČSSD si tak podle něj chtěla nechat prostor k jednání, které by se mělo konat příští týden na úrovni předsedů stran."Ukázalo se trochu, že ten návrh byl ultimativního charakteru. Když sociálním demokratům neprošlo vše, raději se zdrželi hlasování," okomentoval konečné hlasování poslanec TOP 09 Stanislav Polčák.Rozhodnutí sociálních demokratů a nepřítomnost dalších poslanců na ústavně-právním výboru však mohly podpořit i spekulace o tom, že prodloužení mandátu přímo voleného prezidenta na šest let mělo být pouze jednou z překážek, na nichž by přímá volba nakonec ztroskotala. Proti tomuto výkladu se však přítomní poslanci ohradili.Zavedení přímé volby prezidenta si vyžádá změnu ústavy. Návrh počítá s tím, že volba hlavy státu bude dvoukolová obdobně jako při volbách do Senátu. Pokud by některý z kandidátů získal už v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, stane se prezidentem přímo. Naopak při teoretické možnosti rovnosti hlasů může do druhého kola postoupit i tři a více kandidátů.Kandidáty na prezidenta republiky by mohli navrhovat Češi starší 18 let peticí s nejméně 50 tisíci podpisy, skupina nejméně 20 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů. Právo volit bude mít každý občan ČR, který dosáhl 18 let.Možnost odvolat prezidenta by podle návrhu získal Senát, který by mohl podat proti prezidentovi žalobu k Ústavnímu soudu, a to "pro velezradu nebo pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku"."Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu," uvádějí předkladatelé a připojují: "Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost ho znovu nabýt."Původní návrh expertů počítal s tím, že by na podání návrhu stačila nadpoloviční většina hlasů, vláda to ale přehodnotila. "Jsme přesvědčeni, že tento nástroj by neměl být zneužíván k běžnému politickému boji, mělo by jít skutečně o výjimečnou situaci, proto vláda doplnila, že komory mohou podat návrh, pokud se v nich najde ústavní většina k jeho podání," uvedl již dříve Pospíšil.Senátoři by pro svůj krok museli získat ústavní většinu také v Poslanecké sněmovně. Když by se poslanci vzepřeli a do tří měsíců od podání senátní žádosti takovému kroku nevyhověli, návrh na odvolání prezidenta se zneplatní.Úprava řeší i situace, kdyby mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby přestal kandidát splňovat podmínky volitelnosti. V takovém případě za něj nastoupí další člověk v řadě podle výsledků prvního kola. Druhé kolo se uskuteční i ve chvíli, když by v něm měl být jediný kandidát. Když by ve druhém kole získali nejvyšší počet hlasů aspoň dva kandidáti, začne celý proces nanovo. Další volby by byly vyhlášené do deseti dnů.Volba prezidenta má proběhnout v posledních 60 dnech volebního období úřadujícího prezidenta a nejpozději 90 dní před jejím konáním ji podle návrhu vyhlásí předseda Senátu. "Důvodem je, že Senát je ústavou konstruován jako permanentně činný a nerozpustitelný orgán. Senát je tak více stabilizujícím činitelem," vysvětlují zákonodárci.Náklady na přímou volbu by se měly pohybovat mezi půlmiliardou korun v případě, že by byla hlava státu zvolená už v prvním kole, a 750 miliony korun v případě konání kola druhého. K částce se navíc mají přičíst náklady spojené s možností korespondenčního hlasování.Změna ústavy by podle návrhu měla nabýt účinnosti, až na jednu výjimku, od 1. září 2012. "Je zjevné, že ta část, která upravuje odpovědnost prezidenta, by se měla týkat ale až nově zvoleného prezidenta," zmínil před časem Pospíšil a dodal: "Vláda doplnila nové ustanovení, které říká, že ta část, která se týká odpovědnosti prezidenta, bude účinná až od 7. března 2013." Právě ten den končí mandát stávající hlavy státu, Václava Klause.Politici se snažili změnit Ústavu ČR a umožnit přímou volbu prezidenta opakovaně, dosud se ale na společném postupu nikdy nedokázali domluvit.