Okolo silnic zmizí stromy i billboardy, souhlasí poslanci

Reklama by podle zákona mohla být pouze na provozovnách, které jsou ve městech vzdálené do 50 metrů od poutače, nebo do 200 metrů mimo souvisle zastavěné území."I pro umisťování takovýchto reklamních zařízení se však navrhuje zachovat dosavadní poměrně přísný povolovací režim, aby nedošlo k nadměrnému narušení bezpečnosti silničního provozu, a zároveň zachovat časové omezení vydávaného povolení (pět let), aby bylo možné zařízení po určité době revidovat a zohlednit například změny v intenzitě provozu či v stavebně technickém provedení souvisejícího úseku pozemní komunikace," uvádí se v důvodové zprávě.Tato pravidla by měla platit pro reklamu, kterou může řidič z auta vidět. Pro billboardy, které sice vidět nejsou, ale můžou stejně ohrozit životy cestujících při nehodě, bude platit také povolovací režim, pokud budou stát do 100 m od dálnice, do 50 m od silnice I. třídy nebo do 15 m od kraje silnice II. třídy.Norma obsahuje také kritizovanou část, která by umožnila kácet "nebezpečné" stromy podél silnic. Sdružení Arnika před jednáním sněmovny jako výraz nesouhlasu se zákonem předalo řediteli odboru ministerstva životního prostředí Vladislavu Dykastovi dvě petice s téměř 38 tisíci podpisy za zachování dřevin v okolí komunikací.V prvním čtení poslanci projednali také zákon, podle kterého by řidiči autobusů a nákladních aut nad 3,5 tuny museli prokázat svou odbornou způsobilost písemným testem a řešením případové studie. Výsledek testu vyhodnotí minimálně tříčlenná komise jmenovaná dopravním úřadem.Novela je především souborem technických nebo formálních změn, konkrétních rozměrů ale nabývá například ve vztahu k podmínkám zjišťování odborné způsobilosti profesionálních řidičů velkých vozidel.Prvním čtením prošla také protikorupční novela rozpočtových pravidel, která má ztížit přístup k penězům ze státního rozpočtu. Návrh přesně definuje náležitosti pro žádosti o finance ze státní kasy a ukládá povinnost zveřejňovat je na internetu.Poslanci projednali v prvním čtení také senátorský návrh, který má mírnit křivdy dětí českých občanů, kteří museli svůj majetek v Podkarpatské Rusi v roce 1945 zanechat tehdejšímu Sovětskému svazu. Státní rozpočet by přišel o 200 až 210 milionů korun.Původní zákon platný od 1. října 2009 vymezoval, že žadatel musel přijít o svůj majetek v Podkarpatské Rusi od 5. listopadu 1938 do 18. března 1939 a po dobu do 23. května 1945. Nově stanovené rozmezí by mělo být od 19. září 1938 až do 29. června 1945. Žadatelé přitom mohou za jednu nemovitost získat dohromady nejvýše dva miliony korun.Do druhého čtení poslanci postoupili také návrh ministerstva financí, který zjednoduší vydávání dluhopisů. Nově by je mohli emitovat i fyzické osoby, a navíc bez schvalování od České národní banky (ČNB). Zákon má také upřesnit definici dluhopisu tak, aby se vztahovala na všechny cenné papíry, s nimiž je spojené právo na splacení dlužné částky. Ministerstvo financí tím chce zabránit obcházení legislativy.Poslanecká sněmovna propustila do druhého čtení rovněž senátní novelu zákona o daňovém poradenství, která reaguje na aktuální dění v Komoře daňových poradců. Cílem normy je podle předkladatelů upravit dosavadní zastaralou a nefunkční úpravu pravidel pro fungování této organizace.O krok blíž ke svému schválení je po úterním jednacím dnu i novela zákona o bankách. Ta umožní zpravodajským službám v Česku dostat se k informacím o tom, kolik peněz má klient banky na účtech a jaké na nich probíhají transakce.Podle navrhované úpravy by banky musely tajným službám informace o finančních náležitostech svých klientů poskytovat i bez jejich souhlasu, jenom na písemnou žádost zpravodajců. Odůvodnění žádosti má být zpravidla tajné. Ani banka tak nebude mít možnost zjistit, proč se chtějí agenti zaměřit na ten který účet.V prvním čtení pak poslanci zamítli návrh zastupitelů Libereckého kraje, který počítal se zřízením Krajského soudu v Liberci.Sněmovna přerušila projednání návrhu zákona zastupitelstva Ústeckého kraje o sociálním bydlení, který obsahuje rozsah, podmínky a způsob poskytování nefinanční pomoci osobám v hmotné nouzi. Zastupitelstvo se domnívá, že v českém právním řádu neexistuje žádná norma, která by upravovala institut sociálního bydlení. Předkládaný zákon se proto tento pojem snaží definovat, dále vymezuje cílovou skupinu a určuje povinnosti státu při zajištění práva na důstojné životní podmínky pro své občany. Obsahuje i procesní pravidla při žádosti o poskytnutí sociálního bydlení.Více než dvě hodiny pak sněmovna diskutovala o informacích premiéra Petra Nečase (ODS) o jednání Evropské rady ve dnech 8. a 9. prosince 2011. Zatímco TOP 09 a ČSSD chce Mezinárodnímu měnovému fondu poskytnout půjčku ve výši 3,5 miliardy eur, premiér chce před podepsáním smlouvy vyčkat na více informací.Jednání sněmovny skončilo v úterý po půl desáté večer.