ROZHOVOR: Českým kaprem nikdy nepohrdnu, říká Paroubek

Red.: Jaký máte vztah k vaření a kulinářství?

J.P.: V podstatě i profesní. Studoval jsem obor Restauračního stravování na Vysoké škole ekonomické a v tomto oboru jsem následně pracoval s drobnými přestávkami jako ekonom takřka do revoluce. Je to obor velice živý a vždy mě bavil.

Red.: Jak byste tedy zhodnotil současnou úroveň českých restaurací?

J.P.: Musím říci, že za dvacet let od revoluce učinilo restaurační stravování kvalitativně ohromný pokrok. Dnes v každém městě naleznete nějakou dobrou restauraci v nejrůznějších cenových kategoriích, kde je možno se slušně najíst. To za minulého režimu nebylo, dobrá úroveň stravování se udržovala jen ve dvaceti nebo třiceti restauracích a zbytek byly pouhé nalévárny alkoholu. Výhodou je také to, že většina restaurací a částečně také hotelů bylo po revoluci pořízeno zcela nově.

Red.: Pokud byste měl zhodnotit restaurace v Praze a na zbylém území Česka, nacházíte nějaké zásadní rozdíly?

J.P.: Myslím, že centrum Prahy je nyní již srovnatelné s Paříží. Podle mě je málo světových měst s takovou úrovní služeb, jakou má Praha. Nutno ale dodat, že už snad neexistuje v České republice město, kde by nebyla dobrá restaurace. Jezdím často do Ústeckého kraje a ještě se mi nestalo, že bych se v tamních restauracích špatně najedl.

Red.: Vsázíte při výběru restaurací na jistotu, nebo raději zkoušíte stále nová zařízení?

J.P.: Jak kdy. Vracíme se s Petrou tam, kde jsme byli spokojeni, ale rádi zkoušíme i nová místa. Teď, když je Petra těhotná, preferujeme spíše užší okruh restaurací. Nejčastěji navštěvujeme jednu řeckou restauraci, někdy také argentinskou. V posledních měsících jsme ale většinou večer doma.

Red.: Jakou kuchyni máte nejraději?

J.P.: Já jsem velmi vděčný strávník a jím skoro všechno. Jen málokdy se stane, že mi něco nechutná. Nicméně rád mám zejména řeckou, čínskou a italskou kuchyni. Ovšem výtečné jsou také například vietnamské, francouzské, maďarské nebo i slovenské speciality.

Red.: Co Vás při cestování zaujalo mezi zahraničními specialitami nejvíce?

J.P.: Senzační byl třeba krabí koláč, který jsme si dali s Petrou ve Washingtonu. V Číně v provincii Sečuán nebo přímo v Pekingu jsou zase skvělé restaurace, které připravují na nejrůznější způsoby kachny.

Red.: Jak se stavíte k české kuchyni?

J.P.: Česká kuchyně je výborná, ale nezdravá. Škubánky s mákem, kaprem nebo candátem však nikdy nepohrdnu.

Red.: Zkoušel jste někdy exotické hity, jako jsou různé pražené kobylky a cvrčci?

J.P.: To zase ne. Ale jedl jsem různá exotická jídla v Libanonu nebo v Maroku. Japonská a brazilská kuchyně je ostatně také velmi zajímavá.

Red.: Vy sám vaříte?

J.P.: Když je potřeba tak ano, ale většinou na vaření nemám čas. Rád připravuji na zahradě třeba maso na ohni.

Red.: Sledujete také televizní pořady o vaření?

J.P.: Někdy se dívám na satelitní pořad TV Paprika, tam jsou zajímavé kulinářské pořady. Když mi zbyde pět nebo deset minut, tak se nechávám inspirovat.

Red.: Je o vás známo, že máte zálibu ve víně. Nabídne ČSSD ve svém programu také něco českým a moravským vinařům?

J.P.: Určitě ano. Vinaři jsou komunita, se kterou jsme trvale v kontaktu a hodláme ji podporovat. Kvalita českého vinařství je velmi dobrá a stále stoupá. Zvláště bílá vína mají skutečně světovou úroveň.