Praha - Kdyby v lednu proběhly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrála by je ČSSD s téměř třicetiprocentním ziskem, ODS by s 19 procenty hlasů skončila druhá. Vyplývá to aspoň ze šetření společnosti SANEP, podle kterého by se vstupu do sněmovny opět přiblížily Věci veřejné.
Stranu vedenou Radkem Johnem by volilo 4,7 procenta lidí. Před VV by se dostali lidovci, kterým by svůj hlas vhodilo do uren 5,4 procenta voličů. Komunisté by ve volbách skončili třetí (14,7 procenta), čtvrté místo by obsadila TOP 09 (13,1 procenta). SANEP uvedl jako jeden z možných důvodů nárůstů preferencí VV kritiku církevních restitucí, ke kterým se veřejnost podle sociologů staví většinou negativně. "Je však otázkou jak budou reagovat příznivci nejmenší vládní strany na obrat postoje představitelů Věcí veřejných, kteří nakonec vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi podpořili," připojil SANEP. Podle propočtu, který počítá s poloviční volební účastí, by ČSSD získala 72 poslaneckých křesel, ODS 47 a KSČM 36. TOP 09 by měla 32 poslanců a lidovci 13 sněmovních zástupců. Například velká koalice ČSSD a ODS by tam měla 119 hlasů, sociální demokraté s komunisty 108 křesel. "Eskalující nespokojenost většiny veřejnosti s politickou úrovní v naší zemi rovněž nahrává i novým politickým subjektům, v jejichž čele stojí výrazné osobnosti politického i veřejného života," zmínila agentura. "I přesto, že se například strana Jiřího Paroubka NS-LEV 21 pohybuje zatím hluboko pod pětiprocentní hranicí, je zjevné, že tato strana, stejně jako politické ambice miliardáře Andreje Babiše, mohou výrazně zasáhnout do politického dění naší země a mohou změnit i politickou mapu vrcholné politiky, na což ostatně mají prozatím dostatek času," dodala společnost SANEP. SANEP provedl svoje šetření ve dnech 5. až 11. ledna na vybrané skupině 14 204 dotázaných. Podle společnosti představují tito lidé reprezentativní vzorek obyvatel Česka ve věku 18 až 69 let. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí 1,5 procenta směrem nahoru i dolů.
Související
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Česko obnovuje dotace pro Agrofert
před 1 hodinou
Ukrajina obnovila čerpání ropy ropovodem Družba na Slovensko
před 2 hodinami
Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí
před 2 hodinami
Trump opět otočil, prodloužil příměří s Íránem. Je to lest, myslí si Teherán
před 4 hodinami
Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat
včera
StarDance může vypuknout. Složení párů už není tajemstvím
včera
Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane
včera
Na pravou míru. Policie uklidňuje, přepadení ve Varech si někdo vymyslel
včera
První letošní tornádo bylo na Jičínsku. Meteorologové shánějí informace
včera
Vystrčil si stěžuje na nůž do zad od Babiše. Na Tchajwan poletí komerčním letem
včera
Alžbětu II. by dnešní svět znepokojoval, naznačil král Karel III.
včera
První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk
včera
Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua
včera
Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice
včera
Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem
včera
Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop
včera
EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu
včera
Magyar měl první telefonický hovor s Ficem. Nadiktoval si podmínky, za jakých může spolupracovat se Slovenskem
včera
Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena
včera
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
Více než rok, od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, se Ukrajina veřejně snažila získat jeho přízeň a udržet naději na spolupráci. Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.
Zdroj: Libor Novák