Praha - Částku ve výši 38 miliard korun půjčí Česká republika Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) na stabilizaci eurozóny. Ve středu se na tom dohodli ministři vládního kabinetu Petra Nečase (ODS), agentuře Mediafax to potvrdil zdroj obeznámený s jednáním.
"Půjčka ve výši 1,5 miliardy eur je schválená," potvrdil Mediafaxu důvěryhodný zdroj. Peníze do Evropské unie poputují z devizových rezerv České národní banky (ČNB). "Vedli jsme s ministrem financí a guvernérem České národní banky dlouhé debaty, z nichž vykrystalizoval tento návrh," řekl na úvod premiér Petr Nečas (ODS). Z procesního hlediska je situace podle něj taková, že vláda schválila žádost České národní bance (ČNB) o poskytnutí devizových rezerv ve výši maximálně 1,5 miliardy eur. "Řešení je doprovázeno státní zárukou za úvěry poskytnuté MMF," doplnil slova premiéra ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a dodal, že je to pro případ, kdyby MMF nebyl schopný půjčku splácet. Ministr financí je nyní pověřený, aby požádal členy bankovní rady ČNB o poskytnutí devizových rezerv. "Nemůžu předjímat, jak se sedm členů bankovní rady rozhodne. Kdyby žádost zamítli, do 30 dnů budu muset vládě předložit alternativní řešení," vysvětlil další postup ministr Kalousek a zdůraznil, že ve středu schválená varianta je pro český rozpočet nejšetrnější.
Podle předsedy vlády tímto rozhodnutím Česko Evropě vysílá dva signály. "Prvním z nich je ten, že nám záleží na stabilitě eurozóny a že situace nám není lhostejná," prohlásil. Druhou zprávou je zároveň to, že chceme ukázat, že Česko patří mezi ekonomicky zdravé státy, které si půjčku můžou dovolit poskytnout. Premiér použil malé přirovnání. "Stádo jménem Evropská unie se rozděluje na dvě skupiny, a to zdravé kusy a nemocné kusy. "A považuji za nezbytné, aby Česká republika patřila mezi zdravou část stáda," dodal. Premiér Nečas zároveň připustil, že částka, která se MMF poskytne, problémy nevyřeši. "Půjčka reálně z hlediska eurozóny nic neřeší, má to politickou rovinu spíše než praktické řešení problému," řekl.
ČNB podle něj nemá k půjčce vřelý vztah, ale jedná se o zahraničně-politické rozhodnutí.
Premiér spolu s ministrem financí nastínili i způsob výpočtu konkrétní částky, které Česko MMF půjčí. "Vzali jsme si částky ostatních zemí neeurozóny a srovnali jsme je na hlavu," vysvětlil premiér s tím, že výše je srovnatelná s tím, co poskytne Polsko. Premiér Petr Nečas (ODS) byl zpočátku vůči půjčce na záchranu eurozóny skeptický. Po předchozím jednání svého kabinetu premiér uvedl, že částka by musela být velmi výrazně nižší než je eurozónou požadovaných 89 miliard korun. Naopak strana TOP 09 od počátku diskusí apelovala na to, že Česko by se na půjčce mělo podílet. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na středeční zasedání kabinetu přinesl už konkrétní návrh parametrů, jehož výsledkem byla částka 38 miliard korun. Na půjčce MMF se vloni v prosinci dohodli lídři Evropské unie v Bruselu. 150 miliard eur mají poskytnout státy eurozóny, dalších až 50 miliard mohou přispět další členské země unie. Na Česko podle původních propočtů vyšla suma 3,5 miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun. Půjčku už odmítl prezident Václav Klaus, jasně ji podporuje naopak TOP 09. Podmínky pomoci zatím nejsou hotové. Státní rozpočet by v případě, že se Česko MMF půjčit odhodlá, přišel o peníze kvůli horšímu úročení. Mohlo by jít až o miliardu korun ročně.
Související
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
EU (Evropská unie) , Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
před 1 hodinou
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
před 2 hodinami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 3 hodinami
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 4 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 5 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 5 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 6 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 7 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 8 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 9 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 9 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 10 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 11 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 12 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 13 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 14 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.
Zdroj: Libor Novák