Kalousek: Může se stát, že si MMF o půjčku neřekne

Praha - Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP09) se může stát, že si nakonec Mezinárodní měnový fond (MMF) neřekne Česku o půjčku 38 miliard Kč. Neučiní tak, pokud neshromáždí dostatek prostředků, které potřebuje, uvedl Kalousek v nedělním pořadu televize Prima Family Partie.

"Převážil tu mezinárodně-politický rozměr a vláda rozhodla, že 1,5 miliardy eur půjčí. Dá se to dělat různými způsoby, i bez centrální banky. Česká národní banka nám ale vyšla vstříc, abychom to mohli realizovat tím nejlevnějším možným způsobem," uvedl v nedělní Partii ministr financí Kalousek.Podle něj samotných 200 miliard eur pro Mezinárodní měnový fond (MMF) od Evropské unie ale nestačí. "Paní (Christine) Lagardeová (šéfka Mezinárodního měnového fondu - pozn. red.) bude apelovat na ostatní regiony, a pokud shromáždí alespoň půl bilionu eur, je možné ten mechanismus spustit, má nějakou realitu," řekl dále Kalousek."Může se stát, že nic neshromáždí, a pak předpokládám, že si o tu půjčku neřeknou ani nám," dodal Kalousek.

Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky bude navíc záležet na situaci v eurozóně. "To znamená, jestli se kromě Řecka dostane do problémů některá z jiných členských zemí eurozóny," upozornil Sobotka."Do Mezinárodního měnového fondu peníze zahučet nemohou. To je půjčka a MMF je kredibilnější věřitel než naprostá většina zemí, které se dnes pohybují ve světové ekonomice a emitují své dluhopisy. Česká národní banka, pokud bude věřitelem Mezinárodního měnového fondu, je to lepší, než kdyby investovala své devizové rezervy například do státních dluhopisů některých zemí, protože do zlata už je investovat nebude. Většinu zlatých rezerv ČNB v minulých letech prodala," dodal Sobotka.ČNB podle Kalouska své devizové rezervy vždycky někomu půjčuje. "Ona je půjčuje na trhu finančním skupinám, buď bankám, nebo fondům. A ten jediný rozdíl, který tu vznikne, je, že těch 38 miliard vezme z nějaké skupiny, které je půjčuje teď, a půjčí je Mezinárodnímu měnovému fondu. Je tam samozřejmě rozdíl v nákladech, protože MMF úročí poněkud méně než privátní sféra, ale tento rozdíl v nákladech státní rozpočet České národní bance doplatí," zdůraznil Kalousek.Tyto úroky jsou podle něj pohyblivá množina, kterou vyhodnocuje vláda každý měsíc oproti německým dluhopisům, které jsou nejjistější investicí na trhu. "Po měsíci to vyhodnocujeme a jednou za čtvrt roku dorovnáme," dodal Kalousek s tím, že odhaduje, že centrální bance bude muset ročně doplácet vláda zhruba kolem 200 milionů korun.Rada ČNB se ve čtvrtek rozhodla uvolnit ze svých devizových rezerv 1,5 miliardy eur (v přepočtu téměř 38 miliard korun), které chce MMF použít na záchranu evropské měny. Rada ČNB si vymínila, že se stát zaručí i za předchozí půjčku z doby vlády Mirka Topolánka (ODS), které ČNB poskytla 1,3 miliardy eur. Centrální banka žádá o garanci v souhrnu 2,53 miliardy eur.

Související

Více souvisejících

Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

před 5 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

před 9 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

před 13 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

včera

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

včera

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

včera

Petrohrad

Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku

Obyvatelé Petrohradu byli v sobotu ráno vyzváni místními úřady, aby nevycházeli ze svých domovů a připravili se na možné výpadky mobilního internetu. Druhé největší ruské město se totiž stalo terčem masivního ukrajinského náletu bezpilotních letounů, který podle gubernátora Alexandra Beglova demonstruje rostoucí schopnost Kyjeva zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí.

včera

včera

Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně

Prohlubující se rozpor mezi Spojenými státy a evropskými státy ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny vyústil v otevřený spor o obsazení klíčového administrativního postu. Americké velvyslanectví v Sarajevu pohrozilo přehodnocením své role v mezinárodních mírových silách poté, co evropské země odmítly podpořit kandidáta prosazovaného Washingtonem na pozici nového vysokého představitele pro mezinárodní společenství.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy