Praha - Zařízení, která poskytují okamžitou pomoc dětem v nouzi, by měla dostat o 12 procent méně peněz než dosud, počítá s tím novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, kterou na své nastávající schůzi projedná sněmovna. Podle ředitelky Klokánku Marie Vodičkové zákon zlikviduje jejich zařízení.
Z ministerského materiálu vyplývá, že výdaje na zařízení pro okamžitou pomoc týraným či zanedbaným dětem razantně rostou, a to pravidelně každý rok. V roce 2007 dosahovaly výdaje necelých 70 milionů korun, loni to bylo přes 160 milionů. Pro letošní rok se počítalo se 180 miliony, rozpočet se ale překročí, protože na začátku září se totiž vyčerpalo přes 93 procent částky. Pro příští rok se plánuje 160 milionů.
Letos dostávají zařízení pro okamžitou pomoc od státu měsíčně 17 300 pro dítě do šesti let, 21 200 pro dítě od šesti do 15 let a 24 300 korun na dítě od 16 do 18 let. Částky se stanovují jako 10,8násobek životního minima. To se od ledna zvyšuje, takže by se státní příspěvek měl zvednout na 18 800, 23 200 a na 30 600 korun. Předloha ovšem počítá, že od pololetí příštího roku by se částka podstatně snížila. U nejstarších dětí by mohl příspěvek státu klesnout skoro o třetinu na 21 400 korun, u předškoláků a školáků pak asi o pětinu na 15 400 a 18 700 korun. Snížení příspěvku by měly dorovnat rodiče dětí.
Podstatně levnější je pobyt dítěte v pěstounské rodině, kde měsíčně stojí necelých deset tisíc korun. Právě ji by chtěl úřad ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) víc podpořit. Ministerstvo by chtělo, aby se dětem v nouzi věnovali profesionální pěstouni. U nich by dívky a chlapci pobývali krátkodobě, dokud by se nemohli vrátit domů, nebo by se pro ně nenašlo jiné vhodné trvalé řešení. Profesionální pěstouni by měli proto dostat vyšší odměny až 20 tisíc korun měsíčně.
V současnosti pěstounskou péči poskytuje v České republice 8375 rodin. Většina rodin pečuje o jedno dítě (74,5 procenta) nebo o dvě děti (15,9 procenta).
Celkový objem vynakládaných prostředků v systému péče o ohrožené děti dosahuje ročně celkem 6,5 miliardy korun.
"Podle našeho přesvědčení je navrhovaná novela proti tomu, co požaduje výbor OSN pro práva dítěte. Doporučuje ČR, aby podporovala pěstounskou péči nebo jinou odbornou péči," uvedla Vodičková.
Klokánek má po celé republice 34 budov, v nich poskytuje péči pro 500 dětí. "Loni prošlo Klokánky tisíc dětí. Zařízení splňuje požadavky OSN, je to rodinně orientovaná péče v systému sociální péče. Děti jsou po čtyřech v samostatných bytech, starají se o ně manželské páry, nebo se střídají tety. Péče o děti se v našich rodinách neliší od péče v rodině," uvedla Vodičková.
Navržená novela má podle ministerstva práce upřednostnit péči o děti v jejich biologických rodinách nebo v náhradních pěstounských rodinách. V průběhu několika let by se měly zrušit kojenecké ústavy a dětské domovy.
V návrhu navíc dále stojí, že v jednom zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může být maximálně 24 dětí, a to i v případě, že zařízení má několik budov. "Vzhledem k tomu, že Klokánky mají jedno vedení a fungují na stejných principech, lze je považovat za jedno zařízení. Nyní mají 500 plně obsazených míst a jsou rozmístěny ve 34 budovách. Podle znění novely by se současná kapacita zredukovala na pouhých 24 míst," uvedla Vodičková.
Její Fond ohrožených dětí znepokojuje také změna, podle níž by pěstouni-prarodiče měli přijít o dosavadní odměnu pěstouna, která na jedno dítě činí 3126 korun. Odměnu by mohli získat pouze v případech zvláštního zřetele. Někteří pěstouni by tak nedostali žádnou odměnu, jiní však – pokud by jim ji úřad práce přiznal – by získali odměnu 2,5krát vyšší, tedy 8000 korun. Pokud by tato zvýšená odměna byla přiznána 40 procentům prarodičů, bylo by to nákladnější než ponechat všem tu dosavadní. "Aby to nebylo zase na libovůli úřadů. Někdo dostane osm tisíc, jiný nedostane nic," nelíbí se předsedkyni Fondu ohrožených dětí.
Související
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Ostuda pro český fotbal před baráží. Řeší největší korupční skandál v historii
před 1 hodinou
Fico je vyšetřován pro podezření z vlastizrady, tvrdí slovenský politik
před 1 hodinou
Polsko začne v reakci na válku v Íránu zastropovat ceny paliv a razantně sníží daně, oznámil Tusk
před 2 hodinami
Maduro se vrací před soud. Chce přesvědčit soudce, aby zrušil jeho obžalobu
před 3 hodinami
Kim Čong-un a Alexandr Lukašenko podepsali v Pchjongjangu smlouvu o přátelství
před 4 hodinami
Izrael zlikvidoval velitele íránského námořnictva, který stál za blokádou Hormuzského průlivu
před 4 hodinami
Chladné počasí umocní silný vítr. Meteorologové vydali varování
před 5 hodinami
Írán je šílený národ a vy jste absolutně nic neudělali, naštval se Trump na NATO
před 5 hodinami
AfD má plán, jak uspět ve volbách. Distancuje se od Trumpa
před 6 hodinami
Trump trvá na svém: Írán chce dohodu, i když to popírá. Pokud se nevzdá, rozpoutáme peklo
před 7 hodinami
Mír není na dohled. Cesta k ukončení války mezi USA a Íránem naráží na zásadní překážky
před 8 hodinami
Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami
před 10 hodinami
Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou
včera
Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích
včera
Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři
včera
HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor
včera
Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi
včera
Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku
včera
Fotbal v Karviné nad propastí. Primátor a šéf klubu zmizel, sponzor končí spolupráci
včera
Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell
Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.
Zdroj: Libor Novák