Osmý prezidentský kandidát Luděk Kvapil: Do kampaně dám 10 milionů korun

"Ano, je pravda, že jsem se rozhodl kandidovat na prezidenta. Nejdu do toho ani se Starosty, ani s TOP 09, s žádnou politickou stranou," řekl Mediafaxu Kvapil. Nyní prý pracuje na tom, aby sesbíral potřebných padesát tisíc podpisů pod petici za svou kandidaturu. "Myslím si, že by to nemusel být až tak veliký problém," podotkl.Za větší problém však považuje sehnat deset až patnáct milionů korun na předvolební kampaň. Vzhledem k tomu, že nekandiduje za žádnou z politických stran, bude hledat finanční podporu u podnikatelů a různých organizací. "Chtěl bych oslovit podnikatele, velké organizace, ty, které by se chtěly za mě postavit," uvedl Kvapil.Domnívá se, že šanci uspět v přímé volbě prezidenta má. Veřejnost je totiž rozzlobená na současnou vládu a politiky. Skutečnost, že své jméno spojil s TOP 09 a Starosty v doplňujících volbách do Senátu v únoru 2011, mu neuškodí. "Vůbec se toho neobávám, já kandidoval do Senátu jako nezávislý s podporou TOP 09. Lidé mě vnímají jako nezávislého," řekl Mediafaxu.Nápad kandidovat na prezidenta se prý zrodil v mysli Kvapilových přátel. "Začali jsme si s tou myšlenkou pohrávat s kamarády, pak se přidávalo čím dál víc lidí. Řekl jsem si, že to zkusím, i kdyby to měl být jen šťouchanec do politiků," uvedl starosta Kmetiněvsi.Se zněním ústavní novely, která přímou volbu prezidenta zavádí, totiž nesouhlasí. Obsahuje mnoho nedostatků. "V novele nejsou stanoveny žádné kvalifikační předpoklady na kandidáta," upozornil.Starosta Kmetiněvsi se dostal do povědomí české veřejnosti sepsáním takzvané Kmetiněvské výzvy, ve které žádal o přísnější tresty pro nezletilé pachatele brutálních trestných činů. Výzvu podepsalo asi půl milionu lidí.Luděk Kvapil se narodil v roce 1948 v Horce nad Moravou na Olomoucku. Od roku 1963 studoval na Střední průmyslové škole stavební v Kadani. Od roku 1968 až do odchodu do důchodu pracoval ve stavebnictví. V roce 1994 byl v Kmetiněvsi zvolen do funkce místostarosty obce. Od roku 2006 zastává funkci starosty.O účast v přímé volbě prezidenta projevil dosud zájem i bývalý šéf Poldi Kladno Vladimír Stehlík, expremiér Miloš Zeman, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), expremiér Jan Fischer, místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), šéfka Suverenity Jana Bobošíková nebo europoslankyně Zuzana Roithová.