Kočí o "špíně" ve VV: Bárta mi dal obálku a řekl: Teď buď loajální

Praha - Dnešní jednání v kauze údajné korupce uvnitř strany Věci veřejné (VV) pokračuje výpovědí poslankyně Kristýny Kočí (dříve VV). Před Obvodním soudem pro Prahu 5 mimo jiné vysvětlovala svůj vztah k předsedovi poslaneckého klubu VV Vítu Bártovi, který je z podplácení bývalých stranických kolegů obviněn. Rovněž uvedla, že od Bárty dostala obálku s půl milionem korun za loajalitu a za to, aby opět začala pracovat pro stranu a nevystupovala pro němu.

Státní zastupitelství viní Bártu z podplácení Kočí a nyní nezařazeného poslance Jaroslava Škárku (dříve VV). Ten zase čelí obžalobě z přijetí úplatku. Jako první dnes měla svědčit Bártova manželka a místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová, odmítla ale vypovídat právě kvůli blízkému vztahu k obviněnému. Kočí soudu řekla, že s Bártou nebyli nikdy přátelé, byl jejím nadřízeným. "Řekla bych, že jsem byla jeden z nejloajálnějších lidí ve Věcech veřejných. Já jsem velmi ctila Víta Bártu," popsala svůj vztah k obviněnému. Problémy mezi ní a Bártou prý začaly, když si uvědomila, že VV nefungují demokraticky. Podle ní totiž o všem rozhodoval Bárta a některá jeho rozhodnutí se jí nelíbila. "Den, kdy mi Vít Bárta předával úplatek, to jest 29. března (2011), byly naše vztahy velmi vyhrocené," zdůraznila Kočí a doplnila, že jí Bárta tehdy volal, ať za ním přijde do sídla VV. Měl prý ale hlad, a tak šli do vedlejší restaurace. Bárta pak zavolal své asistentce, ať přinese "velkou obálku". Poté, co ji donesla, Bárta v ní hledal a nakonec vytáhl jednu menší, kterou údajně dal Kočí do jejích desek s podklady na jednání K9. "Řekl mi, že je třeba, abych zase začala být loajální, že bych zase měla začít pracovat, stmelovat klub a hlavně nevystupovat proti němu," vypověděla dnes Kočí. Bárta jí prý rovněž řekl, aby si peníze přepočítala, přesto se do obálky nedívala. To údajně udělala až s advokátkou, kterou zkontaktovala tehdejší PR manažerka poslaneckého klubu VV Alena Maršálková. Společně zjistily, že je v obálce 500.000 korun. Kočí prý sepsala čestné prohlášení, že nemá o peníze zájem. Advokátka ale neměla u sebe sejf, proto je uložila až následující den, řekla svědkyně. Na policii prý nešla, protože se bála, že se o tom Bárta hned dozví, protože ministerstvo vnitra v té době řídil předseda VV Radek John. Kočí doplnila, že v den předání údajného úplatku o všem informovala i poslance Škárku, Jiří Rusnoka a Dagmar Navrátilovou. Od Škárky se přitom dozvěděla, že také dostal peníze, ale nemá čas je dát do úschovny, protože odlétá do Kazachstánu. Podle Kočí se dohodli, že po jeho návratu podají společné trestné oznámení. Bárta se podle spisu snažil Kočí a Škárku uplatit loni v březnu. Chtěl tak prý posílil svůj vliv ve straně a požadoval po Kočí, aby vedla poslance VV k loajalitě a kriticky proti němu nevystupovala. Škárkovi dal podle obžaloby 170.000 korun s tím, že za to má prosazovat jeho zájmy v plzeňské organizaci VV. Škárka prý úplatek vzal a část použil. Podle spisu vše ohlásil pozdě, až ve strachu z medializace. Oba muži v pondělí obžalobu odmítli. Bárta tvrdí, že šlo jen o půjčky. Kočí se Škárkou prý lžou, snažili se ho svým nařčením zdiskreditovat a pokoušeli se o stranický puč. Kočí se také údajně snažila přeskupit síly v koalici. Kočí dnes před soudem ale odmítla, že by někdy připravovala puč ve straně. Setkala se jen s premiérem Petrem Nečasem, aby ho o všem informovala. Předseda VV a tehdejší ministr vnitra Radek John ji pak údajně obvinil z toho, že se za jeho zády schází s Nečasem a určitě připravuje puč. Poslankyně rovněž uvedla, že neměla důvod si od někoho půjčovat, protože její finanční situace byla velmi dobrá. Brala tehdy asi 105.000 korun čistého, z toho platila leasing za auto. "V životě jsem si od nikoho cizího nepůjčila," prohlásila.

Související

Více souvisejících

Kristýna Kočí Vít Bárta

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy