Na celostátní referendum bude stačit 250 tisíc podpisů, kývla vláda

"Návrh na konání celostátního referenda je oprávněn podat každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 250 tisíci občany ČR, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na konání celostátního referenda se podává vládě a musí obsahovat konkrétní otázku, o níž se má celostátní referendum konat," uvádí návrh ústavního zákona, který připravila vicepremiérka Karolína Peake (VV).

Každé celostátní referendum by muselo být opřené o vlastní zákon, obdobně jako když Češi hlasovali v roce 2003 o vstupu do Evropské unie. Nově by ale politici měli povinnost takový zákon připravit, pokud je k tomu občané vyzvou. Samotné hlasování by pak proběhlo za čtvrt roku po vyhlášení příslušné legislativní normy, výběr konkrétního termínu by byl na prezidentovi.

"Pokud by se mělo toto referendum konat v posledních šesti měsících volebního období Poslanecké sněmovny, třetiny Senátu nebo Evropského parlamentu nebo funkčního období zastupitelstev územních samosprávných celků, vyhlásí prezident republiky celostátní referendum tak, aby se konalo spolu s těmito volbami," stojí dále ve vládním návrhu.

Celostátní referendum by mohla, stejně jako dosud, vyhlásit i vláda. Ta by se přitom o žádné podpisy občanů opírat nemusela.

Aby byl plebiscit platný, muselo by se k jeho otázce vyjádřit aspoň 50 procent občanů starších 18 let. Původně měla platit stejná hranice jako pro už zavedený mechanismus krajského referenda, kde je to jen 35 procent, vláda ale na svém jednání udělala změnu. "Kvorum pro platnost hlasování je zvýšeno na potřebnou účast 50 procent. Důvodem je, že nižší kvorum by mohlo být zástupným důvodem pro sněmovnu, proč neschválit vyhlášení konkrétního referenda zákonem pro příliš nízkou účast," vysvětlila Karolína Peake, místopředsedkyně vlády.

V rámci jednoho referenda by mohli lidé odpovídat i na víc otázek, na každé téma by mohl padnout ale dotaz vždy jen jeden. Podmínkou je, aby položená otázka byla jasná a umožňovala odpověď buď ano, nebo ne.

Celostátní referendum by vyústilo v rozhodnutí občanů ve chvíli, kdy by na položenou otázku odpověděla nadpoloviční většina hlasujících kladně. Výsledek plebiscitu by pak oznámil prezident a byl by závazný pro všechny osoby a orgány. V případě kladného a prezidentem vyhlášeného výsledku referenda by mohlo všelidové hlasování o stejné věci proběhnout znovu nejdřív za dva roky.

Otázka pro celostátní referendum by podle návrhu vlády nemohla směřovat například ke změně podstatných náležitostí demokratického právního státu a k zásahu do základního fungování státu, k porušení ústavně zaručených práv a svobod nebo k rozhodnutí, které by odporovalo mezinárodním závazkům České republiky.

Zapovězený by byl také zásah do právní úpravy nebo správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a k rozhodnutí o státním rozpočtu. Lidé by nemohli přímo také vyměnit konkrétního člověka v jeho funkci, zasahovat do řízení, které rozhoduje o právech a povinnostech osob nebo do výkonu moci ústavodárné či zákonodárné.

A nepřípustné by podle návrhu bylo i vyjádření k bezpečnostním otázkám státu nebo zásahy do působnosti České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu.

Arbitrem toho, jestli je danou otázku v celostátním referendu možné položit, by byl podle navrženého zákona Ústavní soud. O verdikt by ho mohla požádat vláda, Poslanecká sněmovna nebo Senát.

V případě vyhlášeného stavu ohrožení, nouzového nebo válečného stavu by podle návrhu šlo celostátní referendum stranou. Příslušné lhůty by v takovém případě byly přerušené až do doby, než příslušný stav opadne.

Vláda připomněla, že náklady na referendum o přistoupení Česka k Evropské unii byly v roce 2003 zhruba 400 milionů korun. Tři čtvrtiny částky využily územní samosprávné celky, po 50 milionech získalo tehdy ministerstvo vnitra a Český statistický úřad. Necelý čtyři miliony pak šly na účet ministerstva zahraničí.

Kabinet Petra Nečase (ODS) připravil zákon o celostátním referendu na základě svého programového prohlášení. V minulosti přitom už odmítl obdobnou snahu sociální demokracie. Právě podpora ČSSD bude pro osud návrhu klíčová. Norma musí získat 120 hlasů od poslanců a souhlas tří pětin senátorů přítomných při hlasování, vládní koalice bez sociálních demokratů takový počet nedá dohromady.

"Vládní návrh je jen hra na referendum, nedává občanům právo vyvolat referendum bez ústavní většiny v parlamentu. S tímto takzvaným referendem ČSSD nesouhlasí, pokládá ho za podvod na voličích a bude požadovat jeho zásadní přepracování v parlamentu," uvedl pro Mediafax předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. "Beze změn posilujících práva občanů tento vládní návrh nepodpoříme," dodal.

Kromě nového zákona je součástí návrhu i změna Ústavy ČR tak, aby celostátní referendum umožnila. Změny by měly začít účinkovat 1. září poté, co bude novinka vyhlášená ve sbírce zákonů.