Tejc chce dát církvím náhradu jen v naturáliích

"Návrh zákona je více než velkorysý, předpokládá náhradu celého majetku včetně prémie. Návrh zákona navrací církvím více práv, než měla před rozhodným obdobím," domnívá se Tejc.Podal pozměňovací návrh, kterým upravuje text preambule zákona tak, aby prý lépe odpovídal světské povaze České republiky, která je zakotvena v Listině základních práv a svobod. Ta říká, že Česká republika je stát založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat na žádnou ideologii nebo náboženské vyznání.Tejcův pozměňovací návrh také vypouští ze zákona ustanovení o paušální finanční náhradě. Podle Tejce je toto ustanovení protiústavní. Navržená výše finančních náhrad není podle poslance v zákonu řádně podložena.V případě, že by sněmovna přijala Tejcův pozměňovací návrh, bude zákon upravovat pouze naturální restituci majetku vlastněného a užívaného církvemi a náboženskými společnostmi v rozhodném období.Podle původního návrhu zákona, který projednala sněmovna v únoru v prvním čtení, by měly církve získat naturální restituce ve výši 75 miliard korun a finanční náhradu ve výši 59 miliard korun.Projednávání zákona ústavně-právní výbor sněmovny ve středu přerušil. Na jeho pokračování by měla být příště přítomna i ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09).Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Proto hlavní částí majetku, jenž bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zemědělské nemovitosti - pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily," upřesňuje předkládací zpráva. S tímto majetkem nyní hospodaří Lesy České republiky a spravuje ho Pozemkový fond České republiky.Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se částka bude každoročně snižovat o pět procent.V původním návrhu byla doba splácení stanovena na 60 let. "Nyní se navrhuje zkrátit dobu vyplácení na třicet let tak, aby k finanční odluce došlo co možná nejdříve, avšak zároveň s ohledem na minimalizaci zatížení státního rozpočtu," upřesňují autoři v předloze.Zákon vyvolal na konci minulého roku koaliční roztržku, návrh vláda schválila až napotřetí. Ani před posledním vládním jednáním totiž ještě nebylo jasné, jak se k záležitosti postaví ministři za VV. Ti nakonec vládní návrh podpořili.