Praha - Dolní parlamentní komora na svém jednání, které začíná v úterý, znovu projedná významnou novelu zákona o ochraně ovzduší. Norma, která počítá mimo jiné i se zavedením nízkoemisních zón, se poslancům vrátila na stoly ze Senátu, který k normě přijal rozsáhlé pozměňovací návrhy.
Zákon se tak vrací do dolní komory parlamentu s pozměňovacími návrhy pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které počítají se zachováním poplatků za znečištění i po roce 2021.Pozměňovací návrh počítá se zachováním poplatků za čtyři hlavní látky, které znečišťují životní prostředí, současně stanovuje rozdělení vybrané částky.Zákon se zabývá i kompenzačními opatřeními, kdy průmyslová firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily. Emisní limity by se měly stanovit s ohledem na specifickou situaci v jednotlivých oblastech.Předloha se také zabývá neméně významnými znečišťovateli, jako jsou doprava a domácnosti. Od roku 2016 počítá s povinnými pravidelnými kontrolami kotlů na tuhá paliva v domácnostech. Lidé budou předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad potvrzující, že kotel je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem. Podle Českého statistického úřadu existuje v naší zemi 650 tisíc domácností, které topí tuhými palivy.Norma předpokládá i možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázních a obcích v chráněných územích, přičemž bude na jednotlivých samosprávách, zda budou či nebudou chtít takovou zónu aplikovat.
Zákon o ochraně ovzduší patří k jedné z nejdiskutovanějších norem, které nyní prochází legislativním procesem. Koaliční i opoziční zákonodárci ji označují za "dlouho očekávanou" a zdůrazňují nutnost jejího přijetí. Zatímco nad většinou výše uvedených změn se až na malé výjimky shodovali poslanci napříč politickým spektrem, dlouhé debaty se vedly o poplatcích, které musí provozovatelé platit za životní prostředí.
Senátoři ale přišli s radikálnější úpravou, než byla ta, která ležela na vládě, i než ta, která prošla dolní parlamentní komorou. Podle přijatého návrhu senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí by se totiž poplatky za znečištění měly postupně zvyšovat.
Do roku 2016 by platby zůstaly na současné výši, ta by ale postupně rostla a po roce 2021 by znečišťovatelé platili za tunu tuhých znečišťujících látek v ovzduší 14 700 korun, za tunu oxidu siřičitého 4900 korun, za NOx (oxidy dusíku) 3900 korun a za VOC (těkavé organické látky) 9800 korun.
Nad tím, zda a v jaké výši by se měly platit od chvíle, kdy předloha vstoupí v platnost, se dlouze debatovalo už ve sněmovně. Původní vládní návrh počítal se zachováním poplatků v současné výši, sněmovnou ale prošlo kompromisní znění, které navrhoval poslanec Jan Bureš (ODS). Tato úprava počítala s tím, že poplatky za polétavé částice zůstanou zachované ve výši 4200 korun za tunu až do roku 2022, potom se zruší. Za tunu oxidu siřičitého zaplatí znečišťovatelé 1350 korun, za NOx (oxidy dusíku) 1100 korun a za VOC (těkavé organické látky) 2700 korun, ale jen mezi lety 2013 a 2015. Potom se poplatky za tyto látky zruší.
Ani s tímto návrhem ale senátoři nesouhlasili a do sněmovny vrátili ještě svou verzi úpravy poplatků za znečištění.
Související
Poslanci připravují Pavlovi návrhy na vyznamenané. Nechybí exprezident Zeman
Opozice kvůli chování vlády svolává mimořádnou schůzi Sněmovny. Chystá se na masivní obstrukce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 1 hodinou
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 3 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 5 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 6 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 7 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 8 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 8 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 10 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 11 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 12 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák