Poslanci projednají církevní restituce i zákon o ochraně ovzduší

Možnosti, jak vrátit církvím zkonfiskovaný majetek, řešily už minulé vlády. Současná podoba majetkového vyrovnání vychází z návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z roku 2008, ale zásadně se liší v několika oblastech. Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korunVládní komise se dohodla na rovnocenném postavení všech oprávněných osob (všechny církve a náboženské společnosti a jimi zřizované právnické osoby). Návrh zákona z roku 2008 rozlišoval mezi oprávněnými osobami dvě skupiny, které měly rozdílný nárok v oblasti naturální restituce. Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu.Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz.První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se částka bude každoročně snižovat o pět procent. Sněmovna projedná na své dubnové schůzi návrh ve druhém a pravděpodobně i ve třetím čtení.Mezi důležité normy budou patřit také zákony, které už dříve zamítl nebo dolní komoře vrátil Senát. Poslancům se tak na stoly vrátil například sledovaný zákon o ochraně ovzduší, na kterém ministerstvo životního prostředí pracovalo několik let. Norma, která počítá mimo jiné i se zavedením nízkoemisních zón, se poslancům vrátila na stoly ze Senátu, který k normě přijal rozsáhlé pozměňovací návrhy. Zákon se tak vrací do dolní komory parlamentu s pozměňovacími návrhy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které počítají se zachováním poplatků za znečištění i po roce 2021.Zákon se zabývá i kompenzačními opatřeními, kdy průmyslová firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily. Emisní limity by se měly stanovit s ohledem na specifickou situaci v jednotlivých oblastech. Předloha se také zabývá neméně významnými znečišťovateli, jako jsou doprava a domácnosti. Zákon počítá od roku 2016 s povinnými pravidelnými kontrolami kotlů na tuhá paliva v domácnostech. Lidé budou předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad potvrzující, že kotel je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem. Podle Českého statistického úřadu existuje v naší zemi 650 tisíc domácností, které topí tuhými palivy. Norma předpokládá i možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázních a obcích v chráněných územích, přičemž bude na jednotlivých samosprávách, zda budou či nebudou chtít takovou zónu aplikovat. Normu považuje ministerstvo životního prostředí za kompromisní návrh, přesto se proti němu ozývá kritika - proti zákonu budou v úterý před sněmovnou protestovat například zástupci Strany zelených.Poslanci se budou na dubnové schůzi zabývat také zákonem vráceným ze Senátu, který počítá se zvýšením poplatků za svoz odpadu. Původní poslanecký návrh počítal s tím, že by poplatek vzrostl ze současných 250 korun na 750, což by v praxi znamenalo, že by lidé mohli za rok obci za nakládání s odpadem zaplatit až 1000 korun. Zákonodárci ovšem během projednávání v Poslanecké sněmovně rozhodli, že rozhodování o výši poplatku se nechá na obcích. To se ale nelíbilo senátorům a předlohu tak vrací zpět do dolní komory s opětovným zastřešením maximální výše vybíraného poplatku. O tom, v jaké podobě bude zákon přijatý, tak rozhodnou poslanci v dalším hlasování. Položku za náklady za tříděný odpad ponechává návrh z motivačních důvodů na původní výši 250 korun za rok.Senát do sněmovny vrátil také Novelu zákona o pozemních komunikacích, která má omezit billboardy u silnic a dálnic. Změna se týká především zachování reklamních ploch u silnic II. a III. třídy. Senátoři nepřijali návrh, aby ze všech typů komunikací v Česku zmizely do pěti let veškeré reklamní plochy kromě poutačů na provozovny u silnic, tedy na motely, restaurace či benzinové pumpy. Za hlavní důvod, proč zrušit reklamní plochy podél silnic, označil ministr dopravy Pavel Dobeš bezpečnost provozu. Reklama se podle jeho slov stává při rychlostech nad 80 kilometrů za hodinu nebezpečnou, protože může rozptylovat řidiče. Reklamní zařízení v obcích, kde je rychlost omezená, chce novela zrušit kvůli četným přechodům pro chodce.Poprvé se naopak ve sněmovně budou poslanci zabývat legislativními změnami, které zpřístupní konopí pro léčbu a výzkum. Konopí by jako léčivo mohlo ulevit od chronické neztišitelné bolesti, která se vyskytuje například u pacientů s roztroušenou sklerózou, onkologicky nemocných, nádorově nemocných, pomoci by mělo i nemocným encefalitidou, neuralgií, AIDS, pacientům s atopickým ekzémem nebo glaukomem v bolestivém stadiu. Hlavní legislativní změnou bude přeřazení léčebného konopí ze Seznamu kontrolovaných látek číslo 3 do Seznamu číslo 1. To bude znamenat, že zacházení s konopím nebude vyžadovat zvláštní povolení, pacienti budou konopí dostávat na předpis.Sněmovna projedná také předlohu, podle které by hranice preferenčních hlasů u voleb do krajských zastupitelstev klesla na úroveň pěti procent. Předkladatelé tvrdí, že současný systém neumožňuje voliči prosadit svého kandidáta, ale jen podpořit politickou stranu kandidáta. Podle současné právní úpravy je pro přednostní získání mandátu ve volbách do zastupitelstev krajů nutné získat nejméně deset procent preferenčních hlasů z celkového počtu platných hlasů. Hranice pro získání poslaneckého mandátu je stanovena na úrovni pěti procent.Ve druhém čtení se poslanci budou zabývat také novelou zákona o odpovědnosti za škodu, se kterou přišlo několik zákonodárců z řad vládní koalice. Novela zákona z dílny TOP 09 a Starostů, podle které by stát musel zpětně vymáhat náhradu škody na chybujících úřednících. Podle poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka (oba STAN) a Františka Laudáta (TOP 09), kteří novelu do vlády předložili, je logické, že stát jakožto správný hospodář musí náhradu škody po svých úřednících požadovat."Je obecně známou skutečností, že stát tuto škodu až na výjimky nevymáhá, přičemž nelze přisvědčit, že se tak děje kvůli nesplnění podmínek pro její vymáhání," uvádějí poslanci v důvodové zprávě. "Je proto vhodné výslovně zpřesnit, že takový postup je striktně povinný," dodávají.Také možnost prolomení bankovního tajemství v rámci novely zákona o bankách v dubnu projednají poslanci ve druhém čtení. Agenti se podle normy mají dostat k informacím o tom, kolik peněz má klient na účtech i jaké na nich probíhají transakce. Podle navrhované úpravy by banky musely tajným službám informace o finančních náležitostech svých klientů poskytovat i bez jejich souhlasu, jenom na písemnou žádost zpravodajců. Odůvodnění žádosti má být zpravidla tajné. Ani banka tak nebude mít možnost zjistit, proč se chtějí agenti zaměřit na ten který účet.Poslanci zasednou ve svých lavicích v rámci dubnové schůze poprvé v úterý ve 14 hodin. Kromě schvalování řady zákonů bude schůze důležitá také pro další osud vládní koalice – ukáže se totiž, zda TOP 09 s ODS dokážou udržet dostatečnou většinu v dolní komoře i po rozštěpení nejmenšího koaličního partnera – Věcí veřejných.