Poplatky za znečištění ovzduší se budou platit dál, rozhodli poslanci

Praha - Poslanci ve středu schválili významnou novelu zákona o ochraně ovzduší. Norma, která počítá mimo jiné i se zavedením nízkoemisních zón, prošla dolní komorou i s pozměňovacími návrhy Senátu a povinnost platit poplatky tak znečišťovatelům zůstane.

Zákon se vrátil do dolní komory parlamentu ze Senátu i s pozměňovacími návrhy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které oproti verzi přijaté sněmovnou počítají se zachováním poplatků za znečištění i po roce 2021. Poplatky by se tak měly zachovat za čtyři hlavní látky, které znečišťují životní prostředí.Jak ale ve středu zdůrazňoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), zákon se nezabývá pouze poplatky pro znečišťovatele.Zákon řeší i kompenzační opatření, kdy průmyslová firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily. Emisní limity by se měly stanovit s ohledem na specifickou situaci v jednotlivých oblastech.Předloha se také zabývá neméně významnými znečišťovateli, jako jsou doprava a domácnosti.Zákon navíc počítá od roku 2016 s povinnými pravidelnými kontrolami kotlů na tuhá paliva v domácnostech. Lidé budou předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad potvrzující, že kotel je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem. Podle Českého statistického úřadu existuje v naší zemi 650 tisíc domácností, které topí tuhými palivy.Norma předpokládá i možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázních a obcích v chráněných územích, přičemž bude na jednotlivých samosprávách, zda budou či nebudou chtít takovou zónu aplikovat.Zákon o ochraně ovzduší patří k jedné z nejdiskutovanějších norem, za poslední dobu procházely legislativním procesem. Koaliční i opoziční zákonodárci ji označují za "dlouho očekávanou" a zdůrazňují nutnost jejího přijetí. Zatímco nad většinou výše uvedených změn se až na malé výjimky shodovali poslanci napříč politickým spektrem, dlouhé debaty se vedly právě o poplatcích, které musí provozovatelé platit za znečišťování životní prostředí.Sněmovna si tak vybírala mezi původní vládní verzí, verzí se sněmovními úpravami a verzí, kterou vypracoval Senát. Poslední jmenovanou nakonec ve středu schválili poměrem hlasů 138 ku 14."Lobbistické návrhy byly přehlasovány a výsledek hlasování je dobrou zprávou pro lidi žijící v těch oblastech. Vracíme se alespoň k tomu základnímu principu, tedy kdo znečišťuje, ať platí. Nebyl žádný důvod ty poplatky znečišťovatelům odpouštět," řekl po odhlasování normy v podobě z "oranžového" Senátu místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.Přesto nad senátní verzí ve sněmovně nepanovala kvůli otázce poplatků jasná shoda. Návrh totiž zvyšuje strop objemu škodlivých látek, od kterého musí znečišťovatelé za nečistoty vypouštěné do vzduchu platit. Poslankyně za KSČM Kateřina Konečná upozorňovala, že od placení bude osvobozena část znečišťovatelů."Prakticky s okamžitou platností, tedy od 1. 1., bude od poplatků osvobozeno 93 procent znečišťovatelů," řekla novinářům poslankyně s tím, že senátní verze může životnímu prostředí paradoxně uškodit.Chalupa i někteří opoziční poslanci ale považovali senátní verzi za kompromisní. Podle přijatého návrhu senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se tak budou poplatky za znečištění u daných znečišťovatelů postupně zvyšovat.Do roku 2016 tak poplatky zůstanou na současné výši, postupně ale budou vzrůstat a po roce 2021 by znečišťovatelé platili za tunu tuhých znečišťujících látek v ovzduší 14 700 korun, za tunu oxidu siřičitého 4900 korun, za oxidy dusíku 3900 korun a za VOC (těkavé organické látky) 9800 korun.Nad tím, zda a v jaké výši by se měly platit od chvíle, kdy zákon vstoupí v platnost, se dlouze debatovalo už ve sněmovně. Původní vládní návrh počítal se zachováním poplatků v současné výši, sněmovnou ale prošlo kompromisní znění, které navrhoval poslanec Jan Bureš (ODS). Tato úprava počítala s tím, že poplatky za polétavé částice by zůstaly zachované ve výši 4200 korun za tunu až do roku 2022, potom by se zrušily. Za tunu oxidu siřičitého by zaplatili znečišťovatelé 1350 korun, za oxidy dusíku 1100 korun a za VOC (těkavé organické látky) 2700 korun, ale jen mezi lety 2013 a 2015. Potom by se poplatky za tyto látky zrušily.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Ilustrační fotografie.

V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých

V severní Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za posledních více než patnáct let. Mohutný výbuch plynu v uhelném dole Liushenyu v provincii Šan-si si vyžádal životy nejméně 90 lidí. K tragické události došlo v pátek večer v 19:29 místního času a na místo byly okamžitě vyslány stovky záchranářů. Podle státních médií se jedná o nejtragičtější incident v čínském těžařském sektoru od roku 2009, kdy si exploze v provincii Chej-lung-ťiang vyžádala 108 obětí.

před 1 hodinou

Věznice

Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby

Okresní soud v Ústí nad Orlicí uvalil vazbu na nezletilého mladíka, který je podezřelý z vraždy studentky v Pardubicích. Celé soudní zasedání trvalo zhruba hodinu a kvůli nízkému věku obviněného se konalo s kompletním vyloučením veřejnosti a za doprovodu přísných bezpečnostních opatření. Ozbrojená eskorta následně mladistvého z budovy soudu odvezla.

před 2 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Guardian důrazně vyzval Severoatlantickou alianci, aby vůči Rusku ukázala zuby a začala na jeho neustálé provokace reagovat rozhodně a asymetricky. Bývalý generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO varoval, že pokud alianční partneři neprojeví dostatečnou tvrdost při testování odolnosti na východním křídle, Moskva bude své agresivní akce pod prahem článku 5 nadále stupňovat. Jako možné odvetné kroky, které sice nezabíjejí lidi, ale jsou pro Kreml vysoce citlivé, zmínil například odpojení Ruska od internetu, vyřazení z globálních bankovních systémů nebo sestřelování letounů narušujících vzdušný prostor Aliance.

před 3 hodinami

V Brně začalo setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

před 4 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico

Prezident Petr Pavel v rozhovoru na fóru GLOBSEC otevřeně popsal svůj komplikovaný vztah s premiérem Andrejem Babišem. Jejich vzájemné vazby označil za realistické, což podle něj znamená, že zažívají lepší i horší období, avšak běžná praktická komunikace mezi nimi nadále funguje. Bývalý generál s nadsázkou dodal, že díky své minulosti v oblasti obrany má určité zkušenosti, které může využít k vysvětlení komplikovaných témat. Vztahy mezi oběma ústavními činiteli jsou napjaté již delší dobu, přičemž do otevřeně nepřátelské roviny přešly po loňském návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, kdy se střetávají v otázkách demokratických norem i mezinárodní politiky.

před 5 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy