Praha - Poslanci ve středu schválili významnou novelu zákona o ochraně ovzduší. Norma, která počítá mimo jiné i se zavedením nízkoemisních zón, prošla dolní komorou i s pozměňovacími návrhy Senátu a povinnost platit poplatky tak znečišťovatelům zůstane.
Zákon se vrátil do dolní komory parlamentu ze Senátu i s pozměňovacími návrhy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které oproti verzi přijaté sněmovnou počítají se zachováním poplatků za znečištění i po roce 2021. Poplatky by se tak měly zachovat za čtyři hlavní látky, které znečišťují životní prostředí.Jak ale ve středu zdůrazňoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), zákon se nezabývá pouze poplatky pro znečišťovatele.Zákon řeší i kompenzační opatření, kdy průmyslová firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily. Emisní limity by se měly stanovit s ohledem na specifickou situaci v jednotlivých oblastech.Předloha se také zabývá neméně významnými znečišťovateli, jako jsou doprava a domácnosti.Zákon navíc počítá od roku 2016 s povinnými pravidelnými kontrolami kotlů na tuhá paliva v domácnostech. Lidé budou předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad potvrzující, že kotel je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem. Podle Českého statistického úřadu existuje v naší zemi 650 tisíc domácností, které topí tuhými palivy.Norma předpokládá i možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázních a obcích v chráněných územích, přičemž bude na jednotlivých samosprávách, zda budou či nebudou chtít takovou zónu aplikovat.Zákon o ochraně ovzduší patří k jedné z nejdiskutovanějších norem, za poslední dobu procházely legislativním procesem. Koaliční i opoziční zákonodárci ji označují za "dlouho očekávanou" a zdůrazňují nutnost jejího přijetí. Zatímco nad většinou výše uvedených změn se až na malé výjimky shodovali poslanci napříč politickým spektrem, dlouhé debaty se vedly právě o poplatcích, které musí provozovatelé platit za znečišťování životní prostředí.Sněmovna si tak vybírala mezi původní vládní verzí, verzí se sněmovními úpravami a verzí, kterou vypracoval Senát. Poslední jmenovanou nakonec ve středu schválili poměrem hlasů 138 ku 14."Lobbistické návrhy byly přehlasovány a výsledek hlasování je dobrou zprávou pro lidi žijící v těch oblastech. Vracíme se alespoň k tomu základnímu principu, tedy kdo znečišťuje, ať platí. Nebyl žádný důvod ty poplatky znečišťovatelům odpouštět," řekl po odhlasování normy v podobě z "oranžového" Senátu místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.Přesto nad senátní verzí ve sněmovně nepanovala kvůli otázce poplatků jasná shoda. Návrh totiž zvyšuje strop objemu škodlivých látek, od kterého musí znečišťovatelé za nečistoty vypouštěné do vzduchu platit. Poslankyně za KSČM Kateřina Konečná upozorňovala, že od placení bude osvobozena část znečišťovatelů."Prakticky s okamžitou platností, tedy od 1. 1., bude od poplatků osvobozeno 93 procent znečišťovatelů," řekla novinářům poslankyně s tím, že senátní verze může životnímu prostředí paradoxně uškodit.Chalupa i někteří opoziční poslanci ale považovali senátní verzi za kompromisní. Podle přijatého návrhu senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se tak budou poplatky za znečištění u daných znečišťovatelů postupně zvyšovat.Do roku 2016 tak poplatky zůstanou na současné výši, postupně ale budou vzrůstat a po roce 2021 by znečišťovatelé platili za tunu tuhých znečišťujících látek v ovzduší 14 700 korun, za tunu oxidu siřičitého 4900 korun, za oxidy dusíku 3900 korun a za VOC (těkavé organické látky) 9800 korun.Nad tím, zda a v jaké výši by se měly platit od chvíle, kdy zákon vstoupí v platnost, se dlouze debatovalo už ve sněmovně. Původní vládní návrh počítal se zachováním poplatků v současné výši, sněmovnou ale prošlo kompromisní znění, které navrhoval poslanec Jan Bureš (ODS). Tato úprava počítala s tím, že poplatky za polétavé částice by zůstaly zachované ve výši 4200 korun za tunu až do roku 2022, potom by se zrušily. Za tunu oxidu siřičitého by zaplatili znečišťovatelé 1350 korun, za oxidy dusíku 1100 korun a za VOC (těkavé organické látky) 2700 korun, ale jen mezi lety 2013 a 2015. Potom by se poplatky za tyto látky zrušily.
Související
Poslanci připravují Pavlovi návrhy na vyznamenané. Nechybí exprezident Zeman
Opozice kvůli chování vlády svolává mimořádnou schůzi Sněmovny. Chystá se na masivní obstrukce
Aktuálně se děje
před 19 minutami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 1 hodinou
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 2 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 3 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 4 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 5 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 6 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 8 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.
Zdroj: Libor Novák