Poslanci projednají vstup Chorvatska do EU a změny v podpoře pěstounské péče

Ratifikaci smlouvy o vstupu Chorvatska do Evropské unie poslanci projednají ve druhém čtení, s ratifikací už přitom vyslovili souhlas i senátoři, podporuje ji také prezident Václav Klaus. Ten se vyjádřil, že členství Chorvatska v EU může pomoci i České republice, především v hájení společných zájmů.Chorvatsko by se 28. státem Evropské unie mohlo stát 1. července příštího roku. O vstup do unie požádalo v roce 2003, jednání započala o dva roky později. Budoucí členství Chorvatska musejí ratifikovat všechny členské státy EU.Dalšími dvěma pevně zařazenými body jsou novely zákona, které poslanci projednají ve druhém čtení.První z nich, zákon o sociálně právní ochraně dětí, počítá s tím, že zařízení, která poskytují okamžitou pomoc dětem v nouzi, by měla dostat o 12 procent méně peněz než dosud. Návrh sklidil ve sněmovně kritiku opozičních poslanců, přesto prošel do druhého čtení.Návrhu se věnoval už výbor pro sociální politiku, zdravotnický výbor i Stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti. Výbor pro sociální politiku přitom k normě přijal rozsáhlý pozměňovací návrh, který má podporovat pěstounské rodiny. Zatímco podle původního návrhu by prarodiče nárok na odměnu neměli, protože ke svým vnoučatům mají vyživovací povinnost, pokud sněmovna schválí změnu z pera výboru pro sociální politiku, pěstouni, kteří se starají o více dětí či o děti postižené, by měli na odměnu automatický nárok."Ta část pěstounů, která se stará o jedno až dvě děti, ten automatický nárok mít nebude, nicméně v případě, že by tito pěstouni měli sociální problémy, tak na to mohou dosáhnout a my jim v tom rozhodně nechceme a nebudeme bránit," řekl dříve Mediafaxu zpravodaj novely Jan Čechlovský z ODS.Ten zároveň přiblížil i další změny, které přináší pozměňovací návrh. Do předlohy by se například měla dostat nová dávka pro děti po ukončení pěstounské péče ve výši 25 tisíc korun či nový příspěvek na služby při vykonávání pěstounské péče, který má dosáhnout 48 tisíc korun ročně. Novele se také má posunout účinnost až na 1. leden příštího roku.Druhou normou, kterou projednají poslanci ve druhém čtení, je novela zákona o výkonu ústavní výchovy. Ta počítá například se zrušením možnosti přijímat děti do diagnostických ústavů na žádost rodičů. Dále by se měla rozšířit nynější síť preventivních poradenských zařízení, Střediska výchovné péče se nově přejmenují na Střediska preventivních služeb a ministerstvo hodlá využít jejich služeb ve větším rozsahu než dosud.Vzhledem k tomu, že střediska budou poskytovat nejen preventivně výchovnou péči, ale především poradenství, budou samostatným druhem školského zařízení, informuje ministerstvo.Pokud rodič usoudí, že nezvládá výchovu svého dítěte, obrátí se na středisko preventivních služeb. Nová zákonná úprava současně počítá s omezením délky pobytu dítěte v diagnostickém ústavu, a to stanovením na nejvýše osm týdnů.Poslanci zasednou v lavicích v pátek v devět hodin ráno a po pevně zařazených bodech se mohou věnovat dalším normám z programu schůze.