Praha - Poslaneckou sněmovnu čeká v úterý ve druhém čtení novela zákona počítající s instalací obnovitelných zdrojů energií na střechy při stavbě nových budov, poslanci se dostanou také k bloku návrhů předkládaných kraji či Senátem. Ty však nemají podporu vládní koalice.
Na úvod svého úterního programu mají poslanci zařazený bod z bloku zpráv, konkrétně návrh vlády na působení sil a prostředků ministerstva obrany v zahraničních misích v příštích dvou letech a s výhledem na rok 2015.
Poté se již sněmovna dostane k zákonům. Ve druhém čtení ji čeká novela zákona o hospodaření energií, která počítá například s instalací obnovitelných zdrojů energií na střechy při stavbě nových budov. Zároveň zavádí také průkaz energetické náročnosti, který by měl jasně ukázat, kolik energie budova potřebuje."Výrobcům stavebních materiálů, stavebních prvků a technických zařízení budov a podnikatelům ve stavebnictví přinese nová právní úprava konkurenceschopnost, a to v celé Evropské unii," doufají úředníci ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí, kteří novelu vypracovali.Energetické posudky a kontroly kotlů a rozvodů tepelné energie, stejně jako i kontrolu klimatizačních systémů budou dělat specialisté. Nad nimi bude stát nezávislý orgán - Státní energetická inspekce. Následovat má blok pevně zařazených bodů v prvním čtení, jejichž předkladatelem je Senát či některý z krajů. Například senátní novela o zaměstnanosti počítá s tím, že by se podpora vyplácela nehledě na odstupné. Návrh na obnovu výplaty podpory v nezaměstnanosti bez ohledu na to, zda propuštěný získal od svého zaměstnavatele odstupné, předložili senátoři ČSSD, kteří mají v horní komoře parlamentu většinu, podle nich je současná úprava asociální.Novela ruší opatření, které v rámci balíku sociálních úspor zavedla loni vláda. Kabinet Petra Nečase (ODS) tehdy mimo jiné prohlasoval, aby se propuštěným zaměstnancům vyplácela podpora až po uplynutí doby odpovídající výši vyplaceného odchodného. Sněmovna má normu projednat zrychleně.Poté se poslanci dostanou k návrhu zastupitelstva Plzeňského kraje o Národním parku Šumava. Podle toho by bylo možné kácet stromy napadené kůrovcem i v místech, kde to doposud nebylo možné.Krajský návrh zákona řeší kromě případné kůrovcové kalamity také budoucí rozvoj Šumavy. Kromě zásahů proti kůrovci v lokalitách, ve kterých to v současnosti není možné, počítá například s tím, že ve druhé a třetí zóně parku budou vysazeny do smrkových monokultur jedle a listnáče. Péči o šumavské lesy a jejich revitalizaci by navíc podle návrhu zákona měla za úkol nová obecně prospěšná společnost. Jejím zřizovatelem by byl národní park. Ve vedení této neziskové společnosti by byli zástupci národního parku, ministerstev životního prostředí a zemědělství, Plzeňského kraje, Jihočeského kraje a šumavských obcí.Návrh také stanovuje bezzásahová území. Nově by mohlo být pouze v první zóně parku, tedy maximálně na 18 procentech jeho rozlohy, na zbytku rozlohy parku by pak vedení Šumavy mohlo proti kůrovci zasahovat dle uvážení. Turisté by navíc mohli běžně využívat zpevněné cesty v první zóně. Ty by ale mohly být v případě nutnosti pro návštěvníky dočasně uzavřené. Místní by měli možnost vstupu do první zóny i mimo vyznačené cesty.Dolní komoru parlamentu čeká i návrh zastupitelstva Ústeckého kraje o sociálním bydlení. Ten řeší rozsah, podmínky a způsob poskytování nefinanční pomoci v oblasti sociálního bydlení osobám v hmotné nouzi. Zastupitelstvo Ústeckého kraje se domnívá, že v českém právním řádu neexistuje žádná norma, která by upravovala institut sociálního bydlení.Předkládaný zákon se proto tento pojem snaží definovat, dále vymezuje cílovou skupinu a určuje povinnosti státu při zajištění práva na důstojné životní podmínky pro své občany. Obsahuje i procesní pravidla při žádosti o poskytnutí sociálního bydlení.Ústecký kraj připravil také novelu loterijního zákona. Ta například zrušuje horní hranici místního poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení a ukončuje platnost povolení vydaných podle současné právní úpravy, což může být podle vlády problematické "z hlediska garantování některých ústavních práv, jakými jsou zejména ochrana práv nabytých v dobré víře a s ní související ochrana investic".Třetí bod z pera ústeckého zastupitelstva zpřísňuje tresty pro nenapravitelné pachatele přestupků. Na lidi, kteří se opakovaně dopouštějí přestupku, by se tak do budoucna mohlo pohlížet stejně, jako by spáchali trestný čin. "Současná úprava se nejeví jako dostatečná. Z praxe je známo mnoho případů, kdy pachatelé opakovaně páchají přestupky, například se dopouštějí krádeže se škodou nižší než pět tisíc korun, tedy pod hranicí odlišující přestupek od trestného činu. Jenže ani to neumožňuje jiné potrestání, než jaké stanoví zákon o přestupcích. Obdobně je tomu u pachatelů, kteří opakovaně narušují občanské soužití různými drobnými výtržnostmi či schválnostmi," vysvětlují zastupitelé v důvodové zprávě. Autoři zároveň upozorňují na skutečnost, že pachatelům chybí "motivace", která by je od spáchání dalšího přestupku zradila. "Ačkoli jsou pachatelé několikanásobně postihováni za přestupek, neexistuje v současné době účinný nástroj dostatečně odrazující od opakování jejich protiprávního jednání," připomínají ve zprávě.Autoři předlohy počítají i s tím, že by se vybrané přestupky evidovaly. Právě to by mělo umožnit jejich efektivnější postih. Za tím účelem by byl zřízen registr přestupků. Než by se tak stalo, shromažďovaly by dokumenty, kterými příslušné orgány dotyčného uznaly vinným ze spáchání přestupku, obecní úřady.Vláda se však ke všem návrhům z toho bloku postavila negativně, dá se tak očekávat, že nenaleznou podporu ani v Poslanecké sněmovně.
Je také možné, že se na úterní pořad schůze dostane rozhodování o případném vydání poslance Věcí veřejných Otto Chaloupky k trestnímu vydání. To koncem minulého týdne avizoval předseda mandátového a imunitního výboru sněmovny Bohuslav Sobotka (ČSSD). Členové organizačního výboru, které v pondělí oslovil Mediafax, však o případném zařazení tohoto bodu na úterý neměli žádné informace. Poslanci se v úterý sejdou ve 14 hodin. Ještě předtím, konkrétně od 11 hodin a 30 minut, budou volit poslanci TOP 09 své vedení.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák