Plán odsouhlasit zákon o církevních restitucích v červnu zkrachoval

Koalice původně doufala, že se zákon podaří v červnu odsouhlasit, opozice ale avizovala obstrukce a červnová schůze tedy skončila ještě před samotným hlasováním o diskutované normě.

Zákon, který má napravit majetkové křivdy a církevním společnostem navrátit majetek zabavený po roce 1948, budí mezi politiky i řadou obyvatel velké emoce. Zatímco vládní koalice normu považuje za jeden ze základních cílů tohoto volebního období, opozice návrh dlouhodobě kritizuje a snaží se jeho přijetí zabránit, nebo ho přinejmenším oddálit.

Pravidelně tak opoziční poslanci své proslovy prokládali hlasováním o žádosti odložit projednávání zákona do září. Spoléhali přitom na proměnlivou účast poslanců z řad vládní koalice, kteří vystoupení svých kolegů mnohdy neposlouchali ze sněmovních lavic, ale pohybovali se po rozlehlé budově dolní komory.

Už ve středu se opozici přitom podařilo návrh na odložení odhlasovat, koaliční poslanci ale průběh hlasování dvakrát napadli, čímž dali dostatek času svým kolegům stáhnout se ze sněmovních restaurací zpět do lavic a napotřetí opoziční snahy svými hlasy zavrhnout.

Se stejným návrhem v pátek přišel poslanec Věcí veřejných Michal Babák. Po jeho žádosti o hlasování si ale předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) vzala přestávku na jednání klubu, aby samotný proces o několik minut oddálila. To v sále sice vyvolalo roztržku, Babákův návrh ale nakonec přijatý nebyl.

Až do půl druhé, kdy si vzali přestávku sociální demokraté, tak pokračovala obsáhlá debata. U řečnického pultu vystoupil se svou kritikou návrhu zákona například místopředseda dolní parlamentní komory Lubomír Zaorálek (ČSSD). Reagoval na opakované tvrzení koaliční vlády, že návrh jde v souladu s principem: co bylo ukradeno, musí být vráceno. "Já jsem si všiml, že bychom měli uznávat zásadu: co bylo ukradeno, musí být vráceno. Říkal jsem si, jak tato zásada je v této zemi uplatňována. Když se na to podíváte, tak zjistíte neuvěřitelná čísla, jak v této zemi je uplatňován princip, že to, co je ukradeno, musí být vráceno. Obětem trestných činů se v této zemi vrací to, o co přijdou, v méně než pěti procentech," řekl sněmovně Zaorálek."Jak je možné, že když tento princip není respektován, tak vy ho vytahujete na děje dávno minulé? To je pozoruhodná nedůslednost. Chápete, jestli vy jste bezohlední vůči obětem současným, tak mi netvrďte, že máte náhlé hnutí šlechetnosti vůči zlodějnám, co se staly v minulosti. To nedává smysl. To jste si měli rozmyslet. Měli byste tento princip uplatňovat vůči fyzickým osobám dnes. Ti si to skutečně zaslouží!" vyzval ministry vlády Petra Nečase (ODS). Ti se však jednání sněmovny v pátek příliš neúčastnili, drtivá většina z nich byla omluvena.Opozice se domnívá, že vládní návrh chce vrátit církvi více majetku, než kdy vlastnila. "Je možné s určitostí říci, že 80 procent lidí je proti tomuto zákonu. U nás ve sněmovně je to značně vyrovnané. Jde tady o to, jak získat pro schválení tohoto zákona alespoň 51 procent. Zdá se, že by to mělo být podle zásady něco za něco," konstatoval poslanec Petr Břetislav (ČSSD).Poslanci si před druhou hodinou odhlasovali vyřazení všech neprojednaných bodů z pořadu 40. schůze. To znamená, že restituce dolní komora v červnu už neschválí a poslanci by se měli znovu sejít až v rámci další schůze. Návrh zákona vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. Hlavní část vráceného majetku tvoří zemědělské nemovitosti. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.