Kandidát na prezidenta? Lidem v Česku se nejvíce zamlouvá Jan Fischer

Třetí místo si drží nestraník Jan Švejnar s 15,5 procenty hlasů. Mezi druhým a třetím kandidátem je však rozestup menší než statistická odchylka výzkumu. Výchozí pozice kandidátů parlamentních stran zůstává slabší.

Od května tak nedošlo ve volebním modelu k dramatickým změnám: Podpora Jana Fischera se vrátila na úroveň těsně nad 30 procenty, kde se pohybovala od začátku roku. Mírně stoupla podpora dalších nestranických kandidátů.

"To je mimo jiné způsobeno odchodem Tomia Okamury z prezidentského klání - část lidí preferující nestranické kandidáty se přesunula k Zemanovi a Švejnarovi. Pravděpodobně i díky úspěšnému boji ve stranických primárkách mírně posílila pozice Přemysla Sobotky (ODS)," píše Median.

Tomio Okamura totiž definitivně ohlásil kandidaturu v senátních volbách a přinejmenším dočasně tím oficiálně odstoupil z pole prezidentských kandidátů. Do výzkumu v červnu naopak ještě nebyli zařazeni Vladimír Dlouhý a Ladislav Jakl, jejichž pravděpodobná kandidatura byla ohlášena nebo potvrzena až v druhé polovině měsíce.

Respondenti naopak mohli vybírat Evžena Tošenovského, který v červnu ještě bojoval v primárkách ODS.

Účast v prezidentské volbě v současnosti avizuje 67 procenta respondentů. "Ochota jít volit, která v květnu dočasně poklesla, mimo jiné díky vlivu kauzy Davida Ratha na levicové voliče, se v červnu mírně zvýšila. V současnosti by byla účast pravděpodobně vyšší než v posledních volbách do Poslanecké sněmovny," píše Median.

Výzkum probíhal osobním dotazováním v domácnostech respondentů v období 2. června až 1. července. Vzorek 932 respondentů ve věku 18 a více let je reprezentativní pro populaci voličů v Česku. Statistická chyba činí +/- 1,5 procenta u slabších kandidátů a až +/- 3,5 procenta u nejsilnějších kandidátů (Fischer).