Sněmovna podpořila zvýšení DPH na 15 a 21 procent

Lidé z příjmu nad 100 tisíc korun měsíčně budou nejspíš odvádět novou sedmiprocentní daň.

"Vláda se zavázala, že pokud bude scénář horší než stagnace, budeme muset přistoupit ke změnám legislativy. Prognóza nakonec ukázala nejméně špatný ze špatných scénářů, tedy mírnou stagnaci. Vláda proto nemusela pro rok 2012 přistupovat ke změnám legislativy, nicméně pro léta 2013 a 2014 strategie vlády není myslitelná beze změn rozpočtové legislativy na výdajové i příjmové straně," vysvětlil důvod změn již dříve ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Dodal, že 68 procent aktivního konsolidačního úsilí vláda realizuje na výdajové straně, zbytek ale musí vyvíjet i na straně příjmové.

V souboru opatření, který putuje do třetího čtení, je také omezení výdajových paušálů pro živnostníky, zrušení slevy na dani z příjmu u pracujících důchodců nebo konec stropů u odvodů na zdravotní pojištění.

Balík daňových změn počítá i se zrušením "zelené nafty", zemědělcům tak nejspíš skončí možnost 60procentní vratky spotřební daně z nafty využité na obdělávání polí. Podle návrhu se zároveň zvýší daň z převodu nemovitosti ze tří procent na čtyři a srážková daň proti vyvádění zisků do daňových rájů stoupne na 35 procent.

Ve druhém čtení projednali v úterý poslanci také změnu Ústavy ČR, která má Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) umožnit zkoumání hospodaření s majetkem obcí, krajů i vybraných právnických osob veřejnoprávní povahy. Normu podporují koaliční strany i opozice.

"Zákon je malý rozsahem, bude mít však dopad pro celou zemi," prohlásil ve sněmovně šéf Věcí veřejných Radek John, který upozornil, že norma bude moci zabránit rozkrádání veřejných peněz na úrovni obcí a krajů. Poslanci zkrátili lhůtu mezi druhým a třetím čtením normy na 48 hodin, v závěrečném čtení o ní tak budou hlasovat zřejmě tento pátek.

Zatímco současná působnost NKÚ je základním zákonem omezená na kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu, nově má úřad získat další kompetence. Mezi nimi je kontrola hospodaření s majetkem územních samosprávných celků i právnických osob veřejnoprávní povahy a u krajů a obcí také zkoumání příjmů a výdajů jejich rozpočtů z hlediska souladu se zákonem.

Do třetího čtení putuje po úterní schůzi také novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Čtyři největší města v Česku by podle připravovaných změn měla ročně přijít o 1,1 miliardy korun, hospodaření dalších obcí naopak o 12 miliard korun zřejmě posílí.

Novela RUD ubírá z rozpočtu Prahy 650 milionů, Brna 203 milionů, Ostravy 158 milionů a Plzně 90 milionů ročně. Celkově se ale obcím v rámci RUD rozdělí více peněz, především díky tomu, že návrh do rozpočtového určení přidává prostředky původně určené na národní dotační tituly. "Tyto dotace se stanou příjmovou základnou obcí a nechť starostové a obecní zastupitelstva rozhodují o svých penězích dle svého uvážení," připojil už dříve Kalousek.

"Nepočítám-li ona čtyři města se zvláštním koeficientem, tak příjmová základna ostatních obcí, těch 6244, bude navýšena o 12 miliard korun," uvedl ministr financí. Dodal, že 1,5 miliardy z této částky tvoří současný příspěvek na školství, který je vyplácen dotačním způsobem z Všeobecné pokladní správy. Nově se stane součástí příjmové základny obcí. "Počet žáků v mateřských a základních školách se stává v tomto návrhu parametrem pro výpočet příjmů dané obce," vysvětlil Kalousek.

"Obce budou mít větší příjmy ze sdílených daní. I ta nejmenší z nich dostane nově minimálně 9000 korun na jednoho obyvatele, dnes má přitom pouhých 6800 korun," liboval si šéf poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík. Novela je výsledkem vyjednávání mezi koaličními stranami a kompromisem mezi požadavky TOP 09 a STAN i ODS. Právě občanští demokraté původní snížení rozpočtů čtyř největších měst, tedy Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, odmítali.

Poslanci v úterý propustili do druhého čtení také novelu školského zákona, podle které nepůjde vymáhat peníze na školství z měst, kde děti bydlí. Norma souvisí se zmiňovanými změnami v rozpočtovém určení daní (RUD).

Prvním čtením prošel zákon, podle kterého těžaři zřejmě ztratí zákonnou oporu pro vyvlastňování nemovitostí nad ložisky, která chtějí dobývat. Poslanci podpořili návrh novely horního zákona, která má možnost vyvlastnění pozemků a dalších nemovitostí ve veřejném zájmu z normy vyškrtnout.

Úpravu zákona o ochraně a využití nerostného bohatství připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Vycházelo při ní z ustanovení koaliční smlouvy, na které se shodla vláda ještě ve složení ODS, TOP 09 a Věci veřejné. MPO mělo za úkol připravit novelu, která "odstraní možnost vyvlastnění a další omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí v dobývacích prostorech".

Navržená změna, se kterou již vláda vyslovila souhlas, má vyřešit úpravu střetu zájmů mezi ochranou soukromého vlastnictví a využíváním nerostného bohatství. "Předložené řešení výrazně posiluje ochranu práv vlastníků nemovitostí potenciálně dotčených těžbou vyhrazených nerostů," uvedlo ministerstvo. Poslanci by měli ve svých lavicích znovu zasednout ve středu v 9 hodin ráno a plánují debatovat klidně až do 21. hodiny.