Praha - Rozhodnutí o vydání místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové (TOP 09) k trestnímu stíhání či pokračování diskuzí nad vládním návrhem zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. To jsou nejdůležitější body, k nimž by se ve středu měli dostat poslanci.
Na dopoledne mají poslanci zařazené normy z bloku třetích čtení. Mezi nimi i stěžejní bod své červencové schůze - církevní restituce. O vládním návrhu měla sněmovna rozhodnout již v červnu, kvůli obstrukcím opozičních poslanců z ČSSD a KSČM však vedení sněmovny rozhodlo, že bod přeruší právě do červencové schůze. Sociální demokraté na oplátku slíbili, že již v červenci nebudou církevní restituce blokovat. Spoléhají na to, že normu zamítne Senát, kde mají většinu.
"Náš cíl byl naplněn, ale určitě nenecháme církevní restituce projít třetím čtením lehce, budeme vést dál tvrdou debatu a budeme se snažit poslance přesvědčit, aby návrh zamítli," řekl k tomu Mediafaxu Tejc.
Zrušit bude chtít sociální demokracie také tzv. párování koaličních a opozičních poslanců při hlasování. "To znamená, že koalice se bude muset snažit dostat všechny své poslance do sálu," poznamenal. "To závěrečné kolo však svedeme až v září, protože předpokládám, že Senát předlohu zamítne a vrátí do sněmovny," dodal.
Podle Tejce se ve středu o církevních restitucích ještě nerozhodne, pravděpodobnější je termín pátek třináctého.Zákon, který má napravit majetkové křivdy a církevním společnostem navrátit majetek zabavený po roce 1948, budí mezi politiky i řadou obyvatel velké emoce. Zatímco vládní koalice normu považuje za jeden ze základních cílů tohoto volebního období, opozice návrh dlouhodobě kritizuje a snaží se jeho přijetí zabránit, nebo ho přinejmenším oddálit.
Opozice se domnívá, že vládní návrh chce vrátit církvi více majetku, než kdy vlastnila. Návrh vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.
Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. Hlavní část vráceného majetku tvoří zemědělské nemovitosti. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.Na odpoledne mají poslanci jako pevný bod zařazenou žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslankyně Vlasty Parkanové. Již v úterý přitom doporučil poslancům vydat místopředsedkyni sněmovny mandátový a imunitní výbor. Z jeho 15 členů hlasovalo pro vydání 10, čtyři se zdrželi a jeden byl proti. Pro doporučení vydat Parkanovou tak hlasovali i dva zástupci koalice.
Pro vydání Parkanové budou zřejmě hlasovat všichni poslanci ČSSD, KSČM a Věcí veřejných. ODS avizovala volné hlasování svých poslanců, u TOP 09 by měla pro vydání své stranické kolegyně hlasovat menšina poslanců, kteří obecně nesouhlasí s imunitou. Policie podezírá Parkanovou ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinností při správě veřejného majetku při nákupu letadel CASA v době, kdy šéfovala ministerstvu obrany. Parkanová totiž k nákupu letadel nenechala vypracovat znalecký posudek o ceně a způsobila tak údajně státu škodu 658 milionů korun. Svá provinění však popírá a shodně s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09) tvrdí, že takovou povinnost vůbec neměla. Kalousek dokonce žádost policie označil za "bezprecedentní policejní útok na demokratické rozhodovací mechanismy státu". Do celé kauzy se zapletl ještě víc poté, co telefonoval hlavnímu vyšetřovateli případu CASA Jiřímu Mazánkovi, který telefonát považoval za nátlak. Případ tím Kalousek ještě víc rozvířil. Opozice ho kvůli hovoru s Mazánkem vyzvala k rezignaci, jeho odchod žádají i osobnosti veřejného života bojující proti korupci. Nákup čtyř letounů CASA za 3,5 miliardy korun a pěti letadel L-159 schválila v roce 2009 vláda Mirka Topolánka (ODS). Letadla CASA však měla od začátku minulého roku problémy s avionikou a nefungoval ani pasivní systém ochrany proti raketám. Letouny, které měly být už loni nasazené v Afghánistánu, tak dokonce část roku vůbec nesměly do vzduchu. Španělé jako kompenzaci technických problémů přislíbili vrátit jeden letoun L-159, jehož výměna byla součástí kupní smlouvy. Poslanci by ve středu ve třetím čtení měli hlasovat ještě o insolvenčním zákonu, projednají i zákon o ochraně hospodářské soutěže. Novela insolvenčního zákona přináší za bezdůvodné podání insolvenčního návrhu pokutu až do výše 50 tisíc korun. Zákon o ochraně hospodářské soutěže přináší poloviční či úplné prominutí pokuty pro účastníka kartelu, který s praktikami sám přestane a další účastníky nahlásí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Sněmovna ve středu začíná v devět hodin ráno, jednání mají poslanci naplánované až do 21. hodiny.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák