Poslanci propustili do druhého čtení normu zvyšující efektivitu soudů

"Vládní předloha reaguje na nález Ústavního soudu, kdy je parlament povinen do 31. 12. přijmout úpravu reagující na tento nález," vysvětlil zpravodaj Stanislav Polčák (TOP 09), proč vláda k novelizaci přistoupila.

Dodal, že úprava není úplně nekontroverzní. "Může jí být vytýkáno, že nedostatečně reaguje na onen nález. Já si to ale nemyslím," dodal Polčák s tím, že norma je podle něj způsobilá pro postoupení do druhého čtení, kde je možná další diskuse.Úprava má podle ministerských představ odstranit nejpalčivější problémy, které postihují současné řízení před civilními soudy.Norma upravuje systém dovolání, a měla by tak vyřešit přetíženost Nejvyššího soudu, který je zavalený rozhodováním v občanskoprávních a obchodních věcech. Judikatura Nejvyššího soudu má naopak posloužit jako "vrcholný sjednotitel" pro rozhodování v této oblasti. Novinka má zamezit průtahům v soudním řízení. "Do budoucna bude možné, aby Nejvyšší soud sám rozhodnul, aby pouze rozhodnutí nezrušil a neposlal zpět předchozím instancím," vysvětlila už při projednání na vládě vicepremiérka Karolína Peake.Cílem návrhu je posílení elektronizace justice v občanském soudním řízení i zrychlení a zefektivnění řízení o vydání elektronického platebního rozkazu.Zákon komplexně mění právní úpravu nedobrovolných hospitalizací osob, tedy řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče. Pokud se sem dostane člověk, který není duševně chorý, a přesto není schopný k právním úkonům, soud o souhlasu s jeho převzetím do ústavu rozhodne do sedmi dnů.Člověk umístěný do ústavu pak od předsedy senátu dostane opatrovníka. Prioritně jím má být někdo z řad osob blízkých, případně jiná vhodná osoba. "Nemůže-li být opatrovníkem ustanovena osoba blízká nebo jiná vhodná osoba, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů," zmiňuje zákon.Soud při rozhodování vezme v potaz především vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu umístěného. Usnesení dostane ústav i opatrovník, žádná ze stran se proti němu nemůže odvolat. Zdravotní zařízení má ale do 24 hodin povinnost oznámit, pokud by se stav hospitalizovaného znovu zlepšil.Zákon má posílit také procesní práva státních příslušníků třetích zemí a nezletilých dětí v občanském soudním řízení. Děti dostanou možnost vzít si k soudu svého důvěrníka, který není jejich zákonným zástupcem a jehož přítomnost si u jednání vyžádají. Soud takového člověka bude moci vyloučit jen tehdy, pokud by mařil účel výslechu.Návrh přináší také změny dílčích institutů v občanském soudním řízení. Jde například o zavedení pořadníku advokátů, zpřesnění úpravy koncentrace řízení nebo posílení dočasné ochrany práv v řízení.Úprava má zefektivnit také posílení ústavně zaručených práv a práv vyplývajících pro Česko z mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie. Reaguje i na podněty z řad soudců a odborné veřejnosti. Legislativní novinka navazuje na programové prohlášení vlády, ve kterém se kabinet zavázal k reformě justice.Zákon má po svém schválení a vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR nabýt účinnost se čtvrtletním odstupem, konkrétně "prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení".