DPH vzroste na 15 a 21 procent, schválili poslanci

V souboru opatření je také omezení výdajových paušálů pro živnostníky, zrušení slevy na dani z příjmu u pracujících důchodců nebo konec stropů u odvodů na zdravotní pojištění. Balík daňových změn počítá i s omezením "zelené nafty", zemědělci tak budou ze spotřební daně z nafty využité na obdělávání polí dostávat příští rok zpět 40 procent místo letošních 60. Podle návrhu se zároveň zvýší daň z převodu nemovitosti ze tří procent na čtyři a srážková daň proti vyvádění zisků do daňových rájů stoupne na 35 procent.

Zvýšení DPH kritizovali zástupci Věcí veřejných i sociální demokracie, kteří upozornili na to, že v letošním roce se proklamované vyšší inkaso z DPH nepotvrdilo. A snížená sazba daně z přidané hodnoty přitom stoupla od ledna z 10 na 14 procent.

"Za rok 2012 chtěl ministr financí vybrat na DPH o 16 procent více než v loni. Fakticky je to ale o tři procenta méně. Vyšší DPH není cestou k naplnění státní pokladny, ani k ekonomickému růstu," prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu VV Kateřina Klasnová.

"Rád bych vyzval předsedu vlády, aby se aspoň on přihlásil k odpovědnosti za hospodářkou politiku této vlády. Pokud česká ekonomika klesá, ale polská, německá a slovenská roste, něco není v pořádku a vláda by to měla vysvětlit," připojil se šéf ČSSD Bohuslav Sobotka a dodal: "Červnová inflace se dostala na 3,5 procenta a to znamená, že většině lidí klesnou reálné platy."

"Tento daňový balíček je do značné míry kapitulace české pravice. To, co se zde navrhuje, je do značné míry pokračování revize daňové politiky Topolánkovy vlády. Je to vzkaz voličům: 'Končí daňový mejdan, který jsme rozjeli v roce 2007, a vracíme se zpátky do hlavního proudu evropské daňové politiky'."

Proti změnám se verbálně postavil i poslanec ODS Petr Tluchoř. "Je férové říct, že s tím zásadně nesouhlasím. Balíček je v přímém rozporu s programem ODS i se zájmy České republiky. Zvýšení daní jako lék na krizi prostě nefunguje," uvedl s tím, že ale respektuje rozhodnutí klubu o závazném hlasování.

"Opravdu mám teď divný pocit, když porovnávám náš předvolební program a naše současné politické kroky. Bohužel se obávám, že tímto balíčkem jsme neobhájili svoji ekonomickou kompetenci. Navrhoval jsem vrátit projednávání balíčku do druhého čtení. Bohužel, neuspěl jsem," dodal Tluchoř.

Novela zákona přinese také změny u příspěvku na bydlení. Místo dvou dávek, které za stejným účelem vyplácejí dva systémy sociálních nepojistných dávek, bude příspěvek pouze jediný v systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Úpravu odůvodnil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), následně ji zkritizovali zástupci ČSSD Roman Sklenák a Ladislav Šincl.

"Nová dávka dvě zrušené nenahrazuje. Bude podstatně nižší, než ty zrušené, a dosáhne na ni jen polovina stávajících příjemců a to pouze za předpokladu, že nebudou vlastnit žádný majetek," prohlásil Sklenák a uvedl příklad pražského důchodce z nájemního bytu 1+1, kterému zbude po zaplacení bydlení jen 1300 korun měsíčně.

"Opatření mají přinést na příští rok na příjmové straně zhruba 25 miliard korun, v roce 2014 pak 33 miliard korun s tím, že část z nich je časově podmíněna do roku 2015," prohlásil už dříve premiér Petr Nečas (ODS).

Vláda musí podle šéfa rezortu financí Miroslava Kalouska (TOP 09) v rozpočtu na příští rok ušetřit minimálně 56 miliard korun, jinak se kabinetu nepodaří dodržet plánovaný deficit ve výši 100 miliard korun a schodek veřejných rozpočtů na úrovni 2,9 procenta HDP.

"Vláda se zavázala, že pokud bude scénář horší než stagnace, budeme muset přistoupit ke změnám legislativy. Prognóza nakonec ukázala nejméně špatný ze špatných scénářů, tedy mírnou stagnaci. Vláda proto nemusela pro rok 2012 přistupovat ke změnám legislativy, nicméně pro léta 2013 a 2014 strategie vlády není myslitelná beze změn rozpočtové legislativy na výdajové i příjmové straně," zdůvodnil úpravy už dříve ministr Kalousek.

Dodal, že 68 procent aktivního konsolidačního úsilí vláda realizuje na výdajové straně, zbytek ale musí vyvíjet i na straně příjmové. "Docílit toho chceme parametrickými změnami v daních přímých, nepřímých i na pojistném. Zdůrazňuji, že to jsou změny parametrické, nikoli systémové a jejich cílem je posílení příjmů rozpočtu," uvedl Kalousek s tím, že jakkoli jsou změny politicky výbušné a kontroverzní, technicky jsou jednoduché.

Zvýšení DPH o jeden procentní bod podle návrhu neovlivní daňové zařazení jednotlivých položek. Výjimkou budou zdravotnické pomůcky a dětské pleny, které kvůli Bruselu čeká přesun do základní sazby. Ministerstvo financí jako předkladatel zákona avizovalo, že jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta bude odložená z příštího roku na rok 2016.

Sedmiprocentní, takzvaný solidární příspěvek, mají lidé s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně odvádět z částky nad touto hranicí. "V daném případě se nejedná o zavedení dalšího daňového pásma pro daň z příjmů fyzických osob," uvedlo už v předkládací zprávě ministerstvo financí.

Úprava počítá se zachováním stávající výše výdajových paušálů. Zároveň s nimi ale přijdou živnostníci o možnost uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manželku nebo manžela. "V případě souběhu příjmů z více druhů činností bude nárok na daňové úlevy zachován, pokud součet základů daně s využitím paušálu bude nižší než 50 procent celkového základu daně," zmínil rezort Miroslava Kalouska.

"U činností spadajících do paušálů ve výši 40 procent, respektive 30 procent, bude absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezena na 800 tisíc, respektive 600 tisíc korun," uvedlo ministerstvo. Mezní příjem pro uplatnění odpočtů tak bude dva miliony korun.

Na víno vláda chtěla uvalit novou daň ve výši 10 korun na litr, ze které by měli výjimku drobní vinaři. Nakonec s ní od roku 2013 nepočítá a plánuje ji zavést o rok později.

Předložený balík změn má být účinný od roku 2013 a Kalouskův rezort ho zpracoval prioritně. V průběhu letošního roku vládě předloží další sérii opatření, jež budou účinná až od roku 2014. Vláda koncepci změn schválila 11. dubna.

V předstihu už poslanci projednali návrh, který pro následující tři roky mění valorizační schéma penzí. Důchodci mají podle něj v letech 2013 až 2015 dostávat každoročně navíc sumu ve výši třetiny růstu reálných mezd a třetiny míry inflace. Dosud přitom valorizace kompenzuje penzistům růst spotřebitelských cen stoprocentně.

Cílem úprav je udržet deficit veřejných rozpočtů na následující tři roky pod třemi procenty HDP. Konkrétně v roce 2013 by měl být schodek ve výši 2,9 procenta HDP a o rok později už jen 1,9 procenta HDP.

Balík daňových změn musí schválit ještě Senát a podepsat prezident.