Praha - Michal Babák svým proslovem o historii náboženství v Čechách a na Moravě odstartoval šňůru "véčkařských“ vystoupení, kterými se pokusí zabránit přijetí zákona o církevních restitucích. Po dvaceti minutách jeho historického exkurzu ale došla trpělivost Miroslavě Němcové a Babákovi vzala slovo.
O diskutované normě se ve sněmovně jedná už pět hodin a všichni deklarují ochotu zdržet se v lavicích klidně po půlnoci."Církevní instituce získaly v průběhu 13. a 14 století významné vlastnictví v důsledku monopolního postavení katolické církve vynuceného placením desátkům, odpustků, plateb na pohřby, svatby a tak dále," nudil Babák poslance zhruba ve dvacáté minutě svého proslovu.Babák se přihlásil o slovo a spustil svůj exkurz do historie náboženství v českých zemích. Zastavil se u svatého Vojtěcha, inkvizice i svatovítské katedrály. Velice klidným, profesorským hlasem vykládal poslancům dějiny něco málo přes dvacet minut.Během toho si koaliční poslanci chodili k pultu kontrolovat, kolik stránek textu mu ještě zbývá k přečtení.Potom už ale došla trpělivost předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové, která večer řídila schůzi."Přesáhl jste hranici toho, co se dá ještě vnímat jako řeč k věci. Směřujte, prosím, svou řeč k tomu, co je předmětem jednání," upozornila Babáka Němcová s tím, že se tématicky příliš odchyluje od projednávaného zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi.Babák se snažil vysvětlit, že se věc týká církevního majetku, Němcová ale byla neoblomná a Babákovi vzala slovo. Proti tomuto jednání se sice snažil podat námitku, kterou ale poslanci neodhlasovali a Babák tak musel zpět na své místo.To rozzlobilo Víta Bártu, který jednání předsedkyně sněmovny označil za "pošlapání demokratické debaty v Poslanecké sněmovně".Každý z poslanců Věcí veřejných, které jasně deklarovaly ochotu obstruovat, má možnost vystoupit dvakrát po deseti minutách. Jména, která tak po deváté hodině večer svítila na tabuli, tak patřila téměř výhradně jejich poslancům.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák