Zájem o senátní volby kolísá, více láká první kolo

Na senátní volby se letos Česko připravuje podeváté. Od roku 1996 se volí každé dva roky, vždy v jedné třetině obvodů tak, aby dvě třetiny stávajících senátorů na svých místech zůstalo beze změny. Vzhledem k tomuto systému se tak senátní volby většinou potkají s některými dalšími volbami, například krajskými.

Voličská účast v průběhu let kolísá a záchytné body, kde by se daly zjistit důvody, se ve statistikách hledají jen těžko. "S jakýmkoli zobecňováním bych byl opatrný. Tím, že jsou obvody uměle vytvořené a nepřekrývají se s těmi do sněmovních nebo krajských voleb, prakticky není co s čím porovnávat. Roli tam může hrát mnoho věcí," upozornil politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Přesto se při pohledu do statistik zdá, že roky, kdy se jde k volbám do obou komor parlamentu, přispívají k vyšší účasti senátních voleb.

Vůbec první volby do horní komory se konaly v roce 1996, přestože se jednalo o vůbec první svého druhu, účast voličů byla spíše průměrná. V prvním kole přišlo lístek do volební urny vhodit 35 procent lidí, ve druhém potom 30,6 procenta.

Účast v prvním kole senátních voleb ale výrazně vzrostla o dva roky později. V roce 1998 – tedy v době, kdy Česko žilo politickou kampaní kolem předčasných voleb do sněmovny – kandidáta už v prvním kole vybíralo 42,37 procenta oprávněných voličů, přestože ve druhém kole potom účast spadla na pouhých 20,36 procenta volební účasti.

Obecně nižší účast naopak zaznamenávají senátní volby v případě, že se termínově sbíhají s volbami do krajských zastupitelstev. Přitom možná paradoxně – zatímco sněmovní volby, které účasti do senátních prospívají, bývají na jaře, do krajů se přitom volí ve stejných termínech jako do Senátu. To dokazuje i zájem voličů v případě senátních voleb v roce 2000 (tehdy se do krajů volilo vůbec poprvé), kdy si svého senátora v prvním kole přišlo vybrat 33,7 procenta oprávněných voličů. Tedy o téměř deset procent méně než v předcházejících volbách a pokles byl patrný dokonce i ve vztahu k vůbec prvním senátním volbám v historii. Ve druhém kole se účast udržela na průměrných 21,5 procentech.

Výjimku tvrdící pravidlo v případě volební účasti představuje rok 2002. Tam se prvního kola zúčastnilo jen 24,1 procenta voličů, vůbec nejméně v historii, zato do druhého kola přišlo volit 32,55 procenta lidí s voličským oprávněním. Stala se další výjimečná situace, kdy druhé kolo nalákalo více voličů než kolo první.

V roce 2004, znovu ve spojení s krajskými volbami, přišlo volit v prvním kole 28,97 procenta lidí, ve druhém jen 18,41 procenta. To je vůbec nejnižší volební účast, kterou statistiky v případě senátních voleb zaznamenaly, ať už v prvním nebo druhém kole. Sledované sněmovní volby v roce 2006 naproti tomu přilákaly voliče k urnám i v následných volbách do Senátu. Lístek v prvním kole odevzdalo 42,09 procenta občanů s volebním právem, ve druhém si senátora přišlo vybrat 20,73 procenta lidí.

Zdá se, že právě volby v roce 2006 odstartovaly trend ve stabilním překonávání třicetiprocentní volební účasti v prvním kole senátních voleb. "Byl bych sice s takovým tvrzením opatrný, ale je pravda, že lidé Senátu poměrně důvěřují. Sice se netěší takové důvěře jako prezident, ale občané si v porovnání s poslanci senátorů váží a zvykají si je volit," vysvětlil Švec. Nemyslí si, že by účast dále nějak výrazně rostla.

V roce 2008 se totiž prvního kola zúčastnilo nadprůměrných 39,5 procenta lidí, ve druhém kole přišlo volit 29,85 procenta voličů. Mírný pokles proti předešlým volbám by se dal vysvětlovat zmiňovaným souběhem s krajskými, nikoli sněmovními volbami.

Rekordní účast v prvním kole si ale drží poslední senátní volby. Tehdy přišlo k volebním urnám rekordních 44,5 procenta lidí. Účast v kole druhém potom byla lehce nadprůměrná, lístek odevzdalo 24,64 procenta voličů.

Kromě vlivu sněmovních a krajských voleb, se dá ze statistik vypozorovat také jasná převaha účasti prvního kola nad druhým.

Zatímco v prvních kolech se do volebních místností v průměru dostaví 36,3 procenta voličů, druhé kolo přiláká průměrně jen 24,8 procenta lidí s volebním právem. Příčina by se dala hledat ve způsobu volby. Zatímco prvního kola se účastní všichni kandidáti v daném obvodu, do druhého už (není-li senátor zvolen s nadpoloviční většinou už v kole prvním) postupují jen dva nejsilnější. Z nabídky tak vypadne většina osobností prvního kola a jejich voliči potom místo volby dvou vítězů k urnám ve druhém kole nejdou vůbec.

Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle dvoukolového většinového systému. Termín vyhlašuje prezident a konají se v 81 jednomandátových obvodech každé dva roky v jedné třetině obvodů. Za každý obvod je zvolen jeden kandidát.

Letos se první kolo senátních voleb uskuteční v pátek 12. a v sobotu 13. října 2012. Lidé budou rozhodovat o 27 senátorech ve volebních obvodech 2, 5, 8, 11, 14, 17, 20, 23, 26, 29, 32, 35, 38, 41, 44, 47, 50, 53, 56, 59, 62, 65, 68, 71, 74, 77 a 80. V sobotu 13. října budou jasná ale jen jména těch senátorů, kteří získají nadpoloviční počet hlasů.