KSČM v čele, pravici drtí levice! Prozradil nejnovější průzkum

Vedoucí ČSSD získala v průzkumu 20,5 procenta volebních preferencí a nad druhou KSČM s 20,2 procenty tak má náskok pouhé tři desetiny. Zatímco ČSSD oproti srpnovému šetření ztrácí téměř dva procentní body, KSČM získala navíc jednu desetinu procentního bodu.

"Vedle ČSSD, které ubírá voliče jak KSČM, tak i stále posilující SPOZ, LEV 21, ale i Suverenita - Blok Jany Bobošíkové, ztrácí i třetí ODS (14,8 procenta), která by oproti srpnovému šetření společnosti SANEP ztratila jeden procentní bod," stojí ve zhodnocení průzkumu.

Na stejné hodnotě jako v srpnu by zůstali lidovci, a to s hodnotou 7,9 procentních bodů. Oproti ztrátě přízně rozhodnutých voličů ODS však naopak zaznamenala mírný nárůst TOP 09 (7,5 procenta), která si oproti srpnovým hodnotám polepšila o čtyři desetiny.

Nárůst o 1,3 procentního bodu pak zaznamenali SPOZ-Zemanovci (7,1 procenta), kteří získávají stále větší podporu voličů a oproti srpnu by si polepšili o 1,3 procentního bodu. SPOZ by rovněž byla poslední stranou, která by splnila podmínky pro vstup do Poslanecké sněmovny. Přes tři procenta preferencí by se ještě přehoupli národní socialisté z LEV 21 s výsledkem 4,1 procenta, Suverenita - Blok Jany Bobošíkové (3,9 procenta) a opětovně i Strana zelených, která by získala 3,8 procenta volebních preferencí. Své voliče si získává i Strana svobodných občanů, která by aktuálně měla hlasy tří procent rozhodnutých voličů. "Z aktuálních výsledků šetření společnosti SANEP je zřejmé, že vedle řady korupčních skandálů a kauz, které se dotýkají nejvyšších pater vysoké politiky, je domácí veřejnost zasažena i obavami ze sociálních dopadů zejména v souvislosti se záměrem vládní koalice na zvýšení DPH a bez reakcí veřejnosti rozhodně není ani snaha o prosazení církevních restitucí, které by měly negativní dopad na státní rozpočet," konstatují k výsledkům sociologové společnosti SANEP. Ti také uvádějí, že při podrobnějším pohledu na strukturu skupiny 49,7 procenta rozhodnutých voličů se odhaluje skutečnost, že na rozpacích jsou zejména pravicoví voliči. Ti by oproti volbám v roce 2010, kdy dosáhla volební účast téměř 63 procent, aktuálně podpořit některou z pravicových stran nepřišli. Na rozpacích jsou podle nich ale i levicoví voliči, kteří však mají větší výběr než pravicové voličské spektrum. A navíc jsou tito motivování zájmem o zachování sociálních jistot a zabránění zvyšování daňového zatížení či nesouhlasným postojem s církevními restitucemi, proti nimž levicové strany v čele s ČSSD aktivně vystupují.