Odhaleni největší senátní absentéři: Filipiová, Vondra a Čunek

Senátorka a bývalá ministryně zdravotnictví Filipiová byla v horní komoře pouze při třetině důležitých hlasování. V podzimních volbách kandiduje v Praze 8. Její stranický kolega, ministr obrany Vondra, si připsal jen 45procentní účast. Mandát s předvolebním heslem "odvážnej chlap" by si rád podržel na Litoměřicku.Méně než na polovině hlasování byl i někdejší ministr pro místní rozvoj Čunek z KDU-ČSL. V Senátu by na dalších šest let rád zůstal díky hlasům voličů ze Vsetína, kde proslul jako starosta svojí přímočarou prací s romskou komunitou.Na dalších místech v tabulce nízké účasti pokračují zástupci ODS. Čtvrtý je Tomáš Töpfer, za ním Václav Vlček a další Jaroslav Kubera. Naopak mezi senátory s vysokou účastí patří Karel Šebek (ODS), Jan Hejda (ČSSD) nebo Soňa Paukrtová (TOP 09).Žebříček zohledňuje senátory, kteří budou o přízeň voličů usilovat v letošních volbách. Z dalších členů horní komory, kterým mandát ještě nekončí, často chybí hejtman Jaroslav Palas (ČSSD) nebo jeho stranický kolega Otakar Veřovský. Oba hlasovali v méně než polovině případů. Těsně nad poloviční hranicí skončil 1. místopředseda Senátu a prezidentský kandidát ODS Přemysl Sobotka."Mezi senátory s nízkou účastí najdeme bývalé či současné ministry, jako je Alexandr Vondra a Jiří Čunek, nebo hejtmana Jaroslava Palase. Pokud senátor vykonává nějakou jinou významnou funkci, nemá zřejmě na řádný výkon svého mandátu čas," podotkl analytik KohoVolit.eu Kamil Gregor.Největším rebelem mezi senátory je podle sdružení Jaroslav Kubera (ODS). Téměř při polovině důležitých hlasování zvedl ruku opačně než většina členů klubu ODS. Se svými stranickými kolegy příliš nehlasuje ani Jaroslav Palas. "Kubera a Palas jsou ve skutečnosti mnohem většími 'rebely' než například Vladimír Dryml či Jiřina Rippelová, kteří nedávno odešli z klubu ČSSD," dodal Gregor.Analýza hlasování pokrývá období od voleb do Senátu v roce 2006 do 25. schůze Senátu, která proběhla letos v srpnu. Analytici KohoVolit.eu vybrali pouze hlasování o návrzích zákonů, mezinárodních smlouvách a o aktech Evropské unie. Celkem jde o 1966 z celkového počtu 3016 hlasování v tomto období.