Za důchodovou reformu by se měla vláda stydět!

„Kritikou druhého pilíře se zabývají mnozí z mnoha úhlů. Je to totiž velmi snadný terč kritiky a upřímně se divím, že s něčím takovým se tato vláda nestydí vůbec před veřejnost předstoupit,“ uvedl Kasal. Důchodovou reformu tak, jak ji vláda předložila, nepovažuje za vyslovený podvod jen na ty, kteří by do druhého pilíře vstoupili, ale i na ostatní, kteří by odvodem daní „experiment“ zaplatili.

Vláda podle Kasala zamlčuje následující: „pro ty, kteří do systému druhého pilíře vstoupí, zůstane rozhodující složkou jejich budoucí penze příjem z průběžného prvního pilíře. A ten se bude uspokojivě plnit pouze tehdy, bude-li dost plátců.“ Vetovaná vládní reforma se touto problematikou však nijak nezabývá.

Současná reforma neřeší to, že by se situace kolem důchodů zlepšila, pokud by došlo k nárůstu populace. Kroky vlády vedou možné rodiče spíše do situace, kdy se velmi důkladně rozhodují, zda mít, či nemít děti. Dnes je výchova dětí značně nákladná, přestože by měl být stát vděčný, za každého novorozence, který bude za 20 let přispívat odvody ze svého platu do systému.

Lidovci proto navrhovali, aby: „ti, kteří vychovávají děti, by měli  být nějakým způsobem zohledněni. Například tak, že jejich odvod ( který nyní činí 28 %) bude na druhé a každé další dítě snížen o 3 %. Naopak ti, kteří se rozhodnou děti nemít, nebo je mít nemohou a nerozhodli se pro adopci, budou do tohoto průběžného pilíře odvádět o 3% více. Hrubé výpočty ukazují, že by se příjmy do prvního pilíře zvýšily o cca 7 miliard korun.  Motivaci a solidaritu lze pro plátce odvodů doplnit možností přispívat svým rodičům 1% až 2% přímo. Takto přispívat mohou tedy ti, kteří pracují, a jejich příspěvek může být tím vyšší, čím lépe budou svými rodiči do života připraveni.“