Katastrofa!? Vládě věří jen 17% občanů! Nejvíce lidé věří prezidentovi

Důvěra v prezidenta republiky je podle průzkumu poměrně vyrovnaná u různých skupin populace. "Nejvyšší je mezi příznivci pravicových koaličních stran (přes 80 procent), ale prezidentu Klausovi věří i kolem 60 procent stoupenců KSČM a stejný podíl nevoličů, kteří jsou obvykle krajně skeptickou skupinou," konstatují sociologové.Václav Klaus v celém svém prezidentském období od roku 2003 se vždy těšil nejsilnější důvěře mezi pravicově orientovanými občany. Postupně si však začal podle sociologů získávat podporu lidí s levicovou politickou orientací."Mezi lidmi s levicovou orientací si Klaus postupně důvěru získával až do roku 2011, kdy se v několika kritických situacích Nečasovy vlády jasně postavil na stranu vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. V současnosti mu i levicově orientovaní lidé začínají zase věřit, nejspíš proto, že míra prezidentovy shody s premiérem a jeho týmem se výrazně zmenšila," konstatuje STEM.Důvěra v Poslaneckou sněmovnu i členy Nečasovy vlády naopak dlouhodobě klesá. Sněmovně věří asi čtvrtina lidí (24 procent) a členům vlády jen 17 procent občanů.Kabinetu Petra Nečase (ODS) v současnosti mnohem více důvěřují stoupenci TOP 09 než příznivci ODS, což podle sociologů STEM naznačuje, do jaké míry berou vládu 'za svou'."Členům vlády podle očekávání téměř vůbec nedůvěřují stoupenci levicových stran a nevoliči. V současnosti nemá však Nečasův tým příliš velkou oporu ani v řadách stoupenců nejsilnější vládní strany. Zatímco v září 2010 věřilo členům vlády 68 procent a ještě v únoru 2012 52 procent stoupenců ODS, nyní je to pouze 38 procent. Nejpevněji nyní 'drží' vládu příznivci TOP 09, z nichž věří členům současné vlády více než polovina," konstatují sociologové STEM.Nízkou, ale stabilní důvěru 28 procent populace, má podle průzkumu Senát. "Zajímavé je i to, že Senátu věří více stoupenci pravicových stran než příznivci ČSSD, i když sociální demokracie má v Senátu jasnou většinu," dodává výzkum.Výzkumu, který se uskutečnil ve dnech od 29. srpna do 5. září, tedy ještě před propuknutím aféry na ministerstvu práce a sociálních věcí, se zúčastnilo 1205 respondentů starších 18 let.