Stárnutí populace a demence? Co s tím udělá vláda?

Přípravu dokumentu inicioval především fakt, že populace České republiky stárne a tento trend i nadále přetrvá. S tím přibývá osob postižených některou z forem stařecké demence, ale chybí účinné nástroje včasné diagnostiky, léčby, zacházení s pacienty i pomoci těm, kdo o nemocné pečují na úrovni profesionální, ale především té domácí. To by se podle návrhu ministerstev mělo změnit, pomůže s tím celospolečenská výchova, investice do výzkumu i změny v novém občanském zákoníku, které začnou platit s prvním dnem roku 2014.Jak stojí v návrhu, lidi 21. století sužují právě především choroby související s degenerací mozku. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou. V roce 2010 hlásila naše země 111 tisíc nemocných s demencí, výhled na rok 2050 počítá s dvojnásobkem. V současné chvíli žije v České republice 130 tisíc obyvatel, které trápí syndrom demence v různém stupni. Přitom náklady na řešení jednoho takového případu se pohybují kolem jednadvaceti tisíc eur na rok. Koncepce přichází s návrhem, který by měl výdaje snížit a zároveň navýšit komfort pacientů. Chce věnovat zvýšenou podporu systému domácí péče, která je násobně levnější než ta institucionální a klade mnohem menší zátěž na psychiku nemocného člověka. Pečujícím osobám by stát měl pomáhat finančně i širokou paletou sociálních služeb a poradenství.Koncepce počítá také s tím, že celá společnost podstoupí informační a etickou výchovu, aby se naučila zacházet se starými lidmi důstojně, což se promítne do působnosti praktických lékařů i osnov na všech stupních vzdělávání. Edukační moment považují ministerstva za klíčový, protože počet seniorů nad 65 let se má do roku 2020 navýšit na 2,2 milionu. Stejnou důležitost návrh přikládá rovněž výzkumu, protože dokud se česká věda nezačne podílet na mezinárodních bádáních, nebude mít přístup k jejich výsledkům. Cílem je vyvinutí metodiky včasné diagnózy, léčby a prevence neurodegenerativních chorob.Zásadní budou změny v občanském zákoníku, mají posílit práva nemocných lidí, závislých na péči svých blízkých či profesionálů. Přestane existovat možnost zbavení svéprávnosti, protože byla v rozporu se zákony, které Česká republika ratifikovala. Základním přínosem koncepce je v tomto směru odklon od praxe, kdy za postiženou osobu rozhodoval opatrovník. Tu nahradí institut podpůrného či asistovaného rozhodování. Pacient se bude spolupodílet na organizaci svého života i léčby, přijme jen pomoc v takové míře, jakou vyžaduje stupeň jeho onemocnění.Svého úkolu se příslušné resorty zhostily na popud Rady vlády pro seniory a stárnutí populace na podzim roku 2010. Za základní problémy zpráva označuje nedostatečnou informovanost veřejnosti a to, že zdravotnické, sociální ani institucionální služby neodpovídají specifickým potřebám pacientů s demencí a jejich rodinám. Návrh se stane podkladem pro vytvoření Národního plánu pro Alzheimerovu chorobu a další podobná onemocnění na období let 2014 až 2017. Předložení vládě pozdržela rezignace ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, kterou oznámil 3. října.