Poslance čeká nabitá schůze: Půjde jim o krk a nám všem o peníze

V pořadí 47. schůze Poslanecké sněmovny začíná v úterý.

V současnosti mají zákonodárci poté, co je sněmovna odmítne orgánům činným v trestním řízení vydat, zaručenou imunitu do konce svého života. To se snažili poslanci již několikrát změnit, naposledy se novela ústavní novely, která by imunitu omezila pouze na období mandátu, zasekla v horní parlamentní komoře.

Původně pro změnu zvedlo ruku 156 z 161 přítomných poslanců. V Senátu pak bylo pro 27 zákonodárců, deset se vyslovilo proti a jedenáct se zdrželo hlasování. Úpravu doporučil i ústavně-právní výbor. Na jeho jednání podle slov senátora Miroslava Antla (za ČSSD) padaly názory, že imunita není potřeba vůbec.

"Daleko čistší by bylo imunitu zrušit úplně. Samozřejmě by zůstala imunita klasická, aby se mohl poslanec dostavit k hlasování," vyslovil svůj názor Jaroslav Kubera (ODS). Úpravu, stejně jako senátor Jiří Pospíšil (ODS), Kubera nepodpořil. Pokud bude novela schválena, začne platit s prvním dnem roku 2013.

Poslanci proberou také zákony spjaté s důchodovou reformou, bez kterých se možná nestihne od příštího roku zajistit možnost vstupu do II. pilíře i bez fungování Jednotného inkasního místa (JIM). Podle platné legislativy daňová reforma odstartuje až 1. ledna 2015, původně mělo JIM a další její součásti fungovat už o dva roky dříve. Podle ministerstva práce a sociálních věcí jsou prováděcí zákony nezbytné k řádnému fungování reformy.

Zákon již dvakrát poslanci schválili (při svém regulérním jednání a po senátním odmítnutí), nyní tak pro jeho znovuposvěcení budou muset najít 101 hlasů. Návrh totiž vetoval prezident Václav Klaus. "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému...svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně," dodal.

Důchodová reforma je podle hlavy státu zásadní změnou sociálního systému, který má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana. Proto její obsah, příprava i realizace vyžadují ve společnosti co nejširší konsensus: "V tomto případě takový konsensus v odborné sféře, na politické scéně i ve společnosti neexistuje," uzavřel Klaus.

Zákonodárci v dolní komoře se budou také zabývat návrhem, který by jim a soudcům zvýšil platy, a novelou, která by umožnila využít státní podporu stavebního spoření i samotnou uspořenou částku na důchodové připojištění nebo do doplňkového důchodového spoření.

Na programu jednání je i zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, podle kterého by se měli duchovní představitelé od státu finančně osamostatnit. Zákon, který má narovnat vztahy církve a státu, sem poslalo zpátky zamítnutí od senátorů. Horní komoře se nelíbilo především to, že norma prolamuje 28. únor 1948 a zadluží stát na dalších třicet let. Opozice se domnívá, že vládní návrh chce vrátit církvi více majetku, než kdy vlastnila. Návrh vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.

Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. Hlavní část vráceného majetku tvoří zemědělské nemovitosti. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.