Politologové: Je v počtech ministerstva vnitra chyba?

Praha - Prováděcí zákon přímé volby prezidenta je vágně formulovaný, nevyplývá z něj jasně, jak má ministerstvo vnitra provést odpočet neplatných podpisů z petic na podporu prezidenta, kandidáty to mohlo poškodit. Takový názor zastávají někteří čeští politologové, jak uvedli v pátek pro Mediafax.

Čeští politologové se vesměs shodují, že prováděcí zákon o přímé volbě prezidenta je vágně naformulovaný, což může být důvodem, proč byli tři z prezidentských kandidátů v pátek vyřazeni z boje o Hrad. Konkrétně Jana Bobošíková, Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý. "Přijde mi velmi zásadní to, nač poukázal Vladimír Dlouhý, a sice že v počtech ministerstva vnitra je chyba. Pročetl jsem si znovu prováděcí zákon a formulace je opravdu nejasná, ten zákon musel psát s prominutím kretén. Vzali chybovosti z obou vzorků a sečetli je, jenomže nejlogičtější výklad je, že je měli zprůměrovat. Z toho, co udělali, by matematik zešedivěl," shrnul své výtky politolog Josef Mlejnek.

"Pokud by odečetly průměr z obou vzorků, Jana Bobošíková by těsně prošla, Dlouhý s Okamurou ne," doplnil Mlejnek propočty. Považuje proto za velmi pravděpodobné, že pokud někdo prováděcí zákon napadne u Ústavního soudu, má velkou šanci uspět. "A Nejvyšší správní soud může vyjít vstříc vyřazeným kandidátům tím, že uplatní právě jiný přepočet. Vágní a nejasné formulace nejsou fér vůči kandidátům, kteří si pak nemohou stanovit jasné strategie," míní Mlejnek.

Jeho kolega Ladislav Mrklas upozornil na to, že valná většina českých politologů byla od začátku proti zavedení přímé volby prezidenta. "Jednoduše přinese více problémů než užitku, navíc jsou s ní spojeny velké výdaje na kampaně. Vyřazení kandidátů je další komplikace, považuji za vysoce pravděpodobné, že podají stížnost. Tím se zpochybní legitimita celého procesu a počítám, že se bude hledat východisko, například v podobě novelizace," uvedl Mrklas. Doplnil, že historicky první přímá volba má konstitutivní charakter a současný zmatek a nejasnosti jen potvrzují původní obavy politologů.

Naopak Bohumil Doležal si je jistý, že ministerstvo vnitra postupovalo správně. "Vidím v tom jiný problém, nevím, jestli právní, ale rozhodně věcný. Kandidáti nebo sběrači podpisů na petice nemají možnost, jak si ověřit, že údaje jsou správné a pravé, nemají přístup k základním registrům jako ministerstvo vnitra," řekl.

Podle Doležala je nejzásadnější vypadnutí Tomia Okamury ze seznamu prezidentských kandidátů. "On jediný z těch tří měl šanci výrazně promluvit do boje o post prezidenta, má podporu a stahuje k sobě protestní hlasy. Považuji to za politicky nešťastné a myslím, že podcenil situaci. Kdyby začal se sběrem dříve, určitě by nasbíral dostatek podpisů, aby se ho odpočet chyb nedotkl," popsal Doležal své stanovisko.

Podotkl, že pro republiku nebude žádná pohroma, pokud stížnosti kandidátů oddálí řádný termín prezidentské volby, který připadá na 11. a 12. ledna, případné druhé kolo by se mělo konat o dva týdny později. "Část prezidentských pravomocí převezme premiér, část předseda Senátu, žádná tragédie," řekl politolog.

Jana Bobošíková odevzdala petici s 56 191 podpisy. Po započítání procentuálního podílu chybovosti na její prezidentské petici nedosáhla požadovaného počtu padesáti tisíc hlasů. Skončila totiž na počtu 45 429 podpisů.

Podobně dopadli i Dlouhý s Okamurou. Vladimír Dlouhý odevzdal petici s 59 165 podpisy. Po kontrolních vzorcích se mu odečetlo 20 478,05 podpisů. Také on nedosáhl potřebného limitu, skončil na 38 687 podpisů.

Tomio Okamura sehnal pro svou kandidaturu 61 966 podpisů. Také v jeho případě kontroloři ministerstva vnitra nalezli značné množství problémů. Po dvojí kontrole se mu odečetla téměř polovina podpisů, zůstalo mu 35 751.

Vyřazení adepti mají dva pracovní dny na to, aby rozhodnutí ministerstva napadli u Nejvyššího správního soudu, ten rozhodne, zda je kandidatura platná. "Já jsem rád, že to rozhodne soud, protože volba se koná poprvé a chybí jí judikatura. Takto budeme vědět, zda jsme postupovali správně a pro příště budeme mít jasně vymezené mantinely," prohlásil v pátek Václav Henych, ředitel odboru večejné správy ministerstva vnitra, které kontrolu petic provádělo.

Adeptů na prezidentský post je po splnění formálních náležitostí osm: tři straničtí, a sice Jiří Dienstbier (ČSSD), Karel Schwarzenberg (TOP 09) a Přemysl Sobotka (ODS), k nim se přidávají kandidáti občanští, kterým i po kontrole podpisů zůstalo přes padesát tisíc signatur. Jedná se o Jana Fischera, Miloše Zemana, Táňu Fischerovou, Zuzanu Roithovou a Vladimíra Franze.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

Více souvisejících

prezident čr Ministerstvo vnitra zákony

Aktuálně se děje

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

včera

včera

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

26. března 2026 21:58

Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání

V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy