Zeman souhlasí s Drábkovou veřejnou službou. Potřebuje ale zásadní změny

Ústavní soud veřejnou službu zrušil jako protiústavní s tím, že připomíná nucené práce. Člověk je vykonával bez nároku na jakoukoli odměnu a neproplácely se mu ani náklady spojené s dopravou na místo výkonu služby. Nezaměstnaní podle rozhodnutí soudu na tom byli hůř než lidé odsouzení k veřejně prospěšným pracím. Ten, kdo na veřejnou službu nenastoupil, přišel o možnost pobírat dávky spojené s nezaměstnaností.

Sdružení ProAlt položilo prezidentským kandidátům otázku, zda mají nezaměstnaní nárok na odškodnění za protiústavní veřejnou službu.

Miloš Zeman jasně řekl, že nevidí pro odškodnění důvod. Rozhodnutí soudu podle něj neplatí retroaktivně. V tom se shoduje například s právníkem a poslanec Stanislavem Křečkem /ČSSD/.

Navíc Zeman s veřejnou službou v principu souhlasí. „Souhlasím s tím, že veřejné práce by neměly být prováděny ponižujícím způsobem, ale na druhé straně, veřejně prospěšné práce i veřejnou službu považuji za užitečnou formu jak lidem, kteří byli dočasně postaveni mimo pracovní proces, uchovat si základní pracovní návyky," myslí si expremiér.

Naopak Táňa Fischerová považuje odškodnění za logické vyústění rozhodnutí soudu. Těm, kdož na veřejnou službu museli nastoupit, by vyplatila minimálně 1,5 násobek minimální mzdy. „Občanům, kteří byli vyškrtnuti z evidence uchazečů o zaměstnání, by mělo být za ušlou dobu doplaceno zákonné pojištění, o které v důsledku vyškrtnutí z evidence přišli, a zároveň by jim měl být přiznán za celou tuto dobu příspěvek v nezaměstnanosti, jako kdyby v den vyškrtnutí z evidence do ní právě vstoupili," dodává kandidátka na prezidentku, kterou podporuje Strana zelených.

Odškodnění je podle ní nutné, protože stát jednal protiprávně a „tyto nejchudší lidi uvedl do těžké ekonomické situace, případně dluhů."