Dobeš na dopravě skončil. Kdo řídí ministerstvo?

Pracovní skupina, pověřená jednáním o revizi koaliční smlouvy, se zatím ještě nesešla. "Už máme jasnou představu o prioritách, které budeme prosazovat," řekl poslanec Viktor Paggio (LIDEM), podle kterého by se měly řešit hlavně programové záležitosti, například harmonogram přepracování zákona o úřednících nebo rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu.

O personáliích na ministerstvu dopravy se zatím bavit nechtěl, stejně jako o koaličním rozložení jednotlivých vládních rezortů. "Zatím jsou všechny varianty na stole," poznamenal po zmínce o možném Dobešově nástupci - nestraníkovi Martinu Smolkovi, který šéfuje olomoucké pobočce ředitelství silnic a dálnic. "Svoji případnou nominaci na post ministra dopravy jsem diskutoval s první místopředsedkyní strany LIDEM paní Navrátilovou pouze v obecné a teoretické rovině," napsal ve vyjádření Smolka. Oficiální nabídku od liberálních demokratů nedostal.

Liberální demokraté zatím neví, zda nebudou měnit ministerstvo dopravy za obranu, kde rezignoval k 7. prosinci ministr Alexandr Vondra (ODS). Všechny koaliční strany se ale shodují, že chtějí mít smlouvu revidovanou do konce roku, pokud možno do Vánoc.

Dobeš svou rezignaci předal premiérovi v polovině listopadu, na základě výzvy vedení své vlastní politické strany. Mimo jiné ho předsednictvo LIDEM vinilo za "zpackaný" start a pomalé odezvy centrálního registru vozidel. Mezi ministrem a vicepremiérkou Karolínou Peake (LIDEM) panovalo již delší dobu citelné napětí, nejen kvůli registru vozidel. Dobeš po podání rezignaci zaútočil na financování nejmenší vládní strany, nelíbilo se mu získávání darů od lidí, kteří dostávají veřejné stavební zakázky. Nyní uvažuje o odchodu ze strany.

Premiér totiž dřív odmítnul přijmout do svého kabinetu "Bártova bývalého bezpečnostního ředitele" Roberta Vacka, kterého chtěla z postu svého náměstka protlačit do vyšších pater "velké politiky" Peake. Předsedkyně liberálních demokratů začala následně vyhrožovat odchodem své strany z vlády. Nyní již nechce další možné kandidáty zveřejňovat, dokud nebude jméno vítěze v boji o dopravní rezort jisté, nebo dokud se nezmění koaliční smlouva. Je nakonec možné, že by se rezort dopravy ocitnul pod občanskými demokraty.

Během dvou a půl roku opustilo kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) již 11 ministrů, Vondra bude dvanáctým. Zmizeli již všichni původní šéfové rezortů, které si předseda vlády vybral z řad ODS. Některé z nich semlela vnitrostranická politika, například Ivana Fuksu nebo Jiřího Pospíšila (oba ODS), další dohnaly kauzy jejich podřízených, či přímo jich samých - Pavla Drobila, Alexandra Vondru, Martina Kocourka (všichni ODS), Jaromíra Drábka, Jiřího Bessera (TOP 09) nebo Víta Bártu (VV).

Bárta byl prvním ministrem dopravy v současné vládě, který rezignoval, a to na začátku dubna 2010. V den, kdy se o něm objevil v novinách text, podle kterého si měl bývalý ředitel bezpečnostní agentury ABL přijít do politiky pro zisk vyššího podílu na veřejných zakázkách. Bártu ale vyšetřuje policie v souvislosti s jinou kauzou, která v dubnu gradovala. Dva bývalí členové VV Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí podali na tehdejšího ministra trestní oznámení, Bárta jim měl poskytnout úplatek za loajalitu. Bývalá šéfka poslanců VV Kočí dostala od svého stranického kolegy půl milionu korun, Škárka dostával nejprve desítky tisíc měsíčně, aby ve finále obdržel obálku s částkou 170 tisíc korun. Bárta dodnes tvrdí, že šlo o půjčky.

Vládní angažmá si po Bártovi na dva měsíce otestoval i nestraník Radek Šmerda. Věci veřejné nominovaly Bártova bývalého prvního náměstka do funkce ministra, aby zastával post po dobu, než se Bártovi podaří se očistit. Proces se ale vlekl a navíc se Šmerda ve funkci začínal víc a víc stavět na vlastní nohy, s ochabující vazbou na VV. Šmerdu proto na ministerstvu dopravy vystřídal někdejší volební manažer Věcí veřejných Pavel Dobeš.