Proč nám lžou? Přímá volba poslanců je jen líbivá nálepka

První, co je velmi nutné zdůraznit, je fakt, že přímá volba poslanců je jen líbivější označení pro většinový volební systém. A jak už z názvu plyne, většinový systém znamená vládu většiny nad menšinou, která holt dala hlas špatnému (neúspěšnému) kandidátovi.

Z toho plyne druhý poznatek a to že většinový systém je méně demokratický než systém poměrný, ve kterém mají šanci na alespoň nějaké zastoupení v zákonodárném sboru i menší subjekty.

Dokonce pokud bychom aplikovali britskou verzi většinového systému, který je jednokolový, docházelo by pravidelně k situaci, že v daném volebním obvodu vyhraje kandidát s největší menšinou hlasů! V praxi je to tedy ještě méně demokratický model.

Nakonec ještě jeden velký omyl mnohých hnutí, která volají po přímé volbě poslanců. Tvrdí, že díky tomu by přestaly mít smysl politické strany. Omyl. Lidé se budou vždy sdružovat k prosazení vlastního zájmu. Je jedno, jestli vzniklým subjektům budeme říkat zájmové skupiny, strany či hnutí. Většinový volební systém do Poslanecké sněmovny pouze zredukuje počet těchto uskupení, rozhodně je ale nevymýtí.

To ale neznamená, že je většinový systém špatný. V českém prostředí by tento systém způsobil, že do parlamentu by se dostávaly pouze velké strany, které by se pravidelně střídaly u moci bez toho, aby k sobě zvaly koaliční partnery, kteří by mohli velkou stranu vydírat. Tudíž by se politická scéna stala stabilnější.

Měli bychom ale přestat populisticky volat po líbivé přímé volbě poslanců a mluvit v této souvislosti o větší míře demokracie. Naopak bychom měli narovinu říct, že chceme systém většinový, méně demokratický, ale rozhodně stabilnější.