Bitva o zákony začíná! Nic vládě neusnadníme, křičí opozice

V režimu legislativní nouze poslanci projednají dva vládní návrhy, které upravují výpočet platů pro soudce a státní zástupce a výplaty podpory v nezaměstnanosti prostřednictvím sKaret.

Co se týče soudcovských platů, vláda sněmovně předloží návrh, aby se jednalo o 2,75násobek průměrné mzdy z nepodnikatelské sféry. Nyní neexistuje zákonná norma, která by soudcovské mzdy upravovala, protože Ústavní soud původní ustanovení zrušil s platností ke konci letošního roku.

Původní návrh ve sněmovně minulý týden neprošel, jeho součástí bylo i zrušení zdanění nezúčtovatelných náhrad pro poslance, na čemž se zákonodárci nedokázali shodnout. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik však v úterý avizoval, že komunisté nejsou ve své většině ochotní zvednout ruce ani pro nový návrh.

"Za chvíli začne schůze v režimu legislativní nouze, rozumíme, proč tomu tak je. Vláda si sama způsobila problémy, které teď takto musí napravovat. Od toho se odvíjí náš postoj k těm dvěma zákonům, které se projednávají v režimu legislativní nouze. Kdo si to rozbil, ať si to napraví, tato situace není vinou sněmovny, ale vlády. Ta měla předložit aspoň trochu komfortní verzi, s níž by poslanci mohli souhlasit. Proto se většina našich poslanců zdrží hlasování, až na oba zákony přijde," uvedl Kováčik.

S komunistickými hlasy tak nemůže počítat ani vládní návrh, kterým se má upravit situace kolem sKaret. Dílem legislativní chyby totiž od 1. ledna nastane situace, kdy výplaty podpory v nezaměstnanosti a pro pěstouny budou možné jenom přes sKarty, ale ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) karty dosud nerozdistribuovalo mezi příjemce dávek. Proto vláda přichází s přechodným ustanovením, podle něhož by bylo až do rozdání sKaret možné inkasovat peníze starým způsobem, tedy na účet nebo složenkou.

"Jediná náprava sKaret je podle nás jejich zrušení," podotkl Kováčik. V tom se shodne s největší opoziční stranou ČSSD, která po zrušení sKaret volá dlouhodobě a na sklonku minulého týdne dokonce předložila právní analýzu smlouvy mezi MPSV a Českou spořitelnou o sKartách, kde dokazuje, že celý kontrakt je neplatný a protizákonný. Například proto, že nutí příjemce dávek k něčemu, co je proti jejich vůli, aniž by pro takový nátlak existovala zákonná opora.

Se stejnou nedůvěrou a nesouhlasem nahlížejí opoziční strany rovněž na daňový balíček a státní rozpočet. Balíček se vrací se zamítavým stanoviskem Senátu, rozpočet ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) původně stáhl, protože jeho příjmová položka se přímo odvíjí od zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod. To je právě klíčový zákon v daňovém balíčku a zdroj rozepře i na úrovni koalice.

"Je to bohužel důsledek politické nestability uvnitř koalice a ODS, balíček nebyl schválen v původním projednání 4. září, Senát nám jej vrátil, jinak už by byl schválen. Radost nám tato situace nedělá, chápeme, že to přináší problémy živnostníkům a podnikatelům. Je mi to líto a omlouvám se, že jim takto na konci roku komplikujeme život," uvedl v úterý premiér a předseda ODS Petr Nečas.

Pokud koalice nesežene 101 hlasů, aby přehlasovala nesouhlasné stanovisko Senátu, bude od ledna 2013 platit již dříve schválená varianta se sjednocenou sazbou DPH ve výši 17,5 procenta.

"Takzvaný úsporný, ale podle mne škodlivý balíček byl vyjednán vyděračským způsobem, dokonce ho koalice spojila s vyslovením důvěry vládě. Teď se projednává na poslední chvíli, firmy nevědí, jak mají plánovat svoje ekonomické aktivity v příštím roce. Jenomže zvýšení DPH nepřinese nárůst příjmů ve státní kase. Pokud nebude schválen, jsme na 17,5 procentech. To by byla nejhorší varianta. Je tu ovšem technická novela od Senátu, která by situaci s DPH vyřešila," podotkl Jiří Dolejš (KSČM), stínový ministr financí.

Dodal, že KSČM není spokojena ani se státním rozpočtem, protože nemá prorůstové parametry. "Máme na stole třetí verzi rozpočtu, není lepší než ty dvě předchozí, není prorůstová, takže demaskuje slova vlády o tom, jak se chce věnovat růstu ekonomiky. Odvrací nás od vyspělého severu někam na jih Evropy," zmínil Dolejš a dodal, že KSČM bude v obou případech hlasovat proti. Rozpočtové provizorium je podle něj menší zlo než špatná ekonomická politika.

Poslední slovo bude mít prezident Václav Klaus. Ten již v médiích uvedl, že se cítí tlačen do kouta zkrácením lhůt a nutností podepsat nebo vrátit zákon tak, aby mohl začít platit od ledna, nebo bylo jasné, že nezačne. Premiér se v úterý odmítl vyjádřit k tomu, jestli s Klausem podporu daňového balíčku vyjednal.

"Je pochopitelné, že mezi premiérem a prezidentem běží komunikace o celé řadě věcí, ale není mým zvykem zveřejňovat či komentovat výsledky jednání mezi dvěma lidmi," řekl.