Praha - Ústavní soud zveřejnil ve čtvrtek rozhodnutí ke stížnosti Tomia Okamury, jíž se vyřazený prezidentský kandidát domáhal zrušení části ústavy a své registrace do voleb. Žádné ústavní právo stěžovatele nebylo porušeno, Nejvyšší správní soud postupoval zcela relevantně, řekl předseda ÚS Pavel Rychetský.
Ústavní soud (ÚS) zamítl celou stížnost Tomia Okamury. Plénum tak neposune termín voleb, jak již oznámilo minulý týden, a ve čtvrtek doplnilo, že ani nevrátí Okamuru zpátky do boje o Hrad, ani neprohlásí za protiústavní ustanovení o nutnosti získat 50 tisíc podpisů pod občanskou kandidaturu a dvoudenní lhůtu na doručení stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) pro ty adepty, kteří nesouhlasí s verdiktem ministerstva vnitra o (ne)registraci kandidátní listiny.
"Po zvážení námitek uplatněných stěžovatelem v ústavní stížnosti, jakož i v replice k vyjádřením účastníků řízení však dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná," dohodlo se ústavní plénum.
Všichni tři účastníci řízení - tedy Okamura se svou advokátkou Klárou Samkovou, NSS a resort vnitra - poslali ÚS svá vyjádření. Plénum je považovalo za dostatečné a jasně formulované, takže nenařídilo ústní projednání. "Ústavní soud současně dodává, že v řízení neprováděl dokazování a vyšel toliko ze znění napadených rozhodnutí a z písemných vyjádření stěžovatele a účastníků řízení," stojí ve zdůvodnění verdiktu.
Odůvodnění také poukazuje na to, že ÚS není volebním soudem a nemůže postup vnitra kontrolovat tak hloubkově jako NSS, který je k tomu kompetentní a povolaný. Plénum se proto zaměřilo na to, jestli nebyla porušena ústavní práva stěžovatele některým z rozhodnutí.
Plénum upozornilo, že ústavní stížnost senátora Okamury nepovažuje za logicky strukturovanou. "V ústavní stížnosti se prolíná argumentace namítající neústavnost ústavy a zákona o volbě prezidenta republiky s argumentací namítající porušení ústavně zaručených práv stěžovatele toliko při aplikaci zákona ze strany ministerstva vnitra a Nejvyššího správního soudu," podotýká zpráva.
Okamura třeba namítal, že měl málo dnů na sběr podpisů, protože prováděcí zákon začal platit od 1. října 2012 a již 6. listopadu musel kandidátní listinu odevzdat. Podle senátorovy argumentace by bylo neplatné sbírat podpisy před 1. říjnem. S tím se ovšem ÚS neztotožnil. "Je zřejmé, že jak všichni občané, tak rovněž potenciální kandidáti si od nabytí platnosti ústavního zákona, tj. od 12. 3. 2012, museli být vědomi toho, že příští očekávaná volba prezidenta proběhne již podle nové právní úpravy, a ostatně to dokládá také postup řady podporovatelů a kandidátů, kteří započali se sběrem petic ještě před přijetím zákona o volbě prezidenta. V tomto směru je třeba krok zákonodárce interpretovat zcela opačně, než jak to činí stěžovatel, totiž jako krok vstřícný vůči občanům a kandidátům, kteří započali se sběrem petic ještě před účinností zákona o volbě prezidenta," píše se ve zdůvodnění.
ÚS odmítl i Okamurovu námitku, že dvoudenní lhůta na podání stížnosti k NSS je krátká. Argumentoval tím, že časový rámec zjevně není nereálný, když ho stěžovatel stihl. Navíc souhlasí s NSS, že Okamura mohl svou argumentaci doplnit kdykoli v průběhu řízeni a nebyl tak odkázán pouze na dvoudenní formulaci výtek. "Ostatně tímto způsobem postupoval stěžovatel v řízení před Ústavním soudem, kdy opakovaně provedl změnu či doplnění původního návrhu," podotýká znění nálezu.
Plénum se také nedomnívá, že by bylo důvodné Okamurovo podezření, že kandidáti nominovaní zákonodárci jsou oproti těm občanským zvýhodněni. Nález upozorňuje, že nominace od poslanců či senátorů jsou odrazem parlamentního systému republiky. Soud nevidí ani to, že by byl Okamura znevýhodněn proti dalším občanským kandidátům. "Pokud se proto stěžovatel cítí diskriminován z důvodu majetku, není z jeho stížnosti příliš zřejmé, jak se jeho majetkové postavení mělo odrazit ve sběru podpisů petentů. Pokud na sběr podpisů vynaložil ze svého majetku nějaké finanční prostředky, bylo to čistě jeho vlastní rozhodnutí související se zvoleným postupem při sběru podpisů. Stěžovatelem zvolený postup však ještě sám o sobě neznamená, že zákon o volbě prezidenta republiky vylučuje postup opačný, tj. iniciativu ze strany navrhujících občanů, kteří podpisy soustřeďují dobrovolnicky. Ostatně takový postup evidentně také stěžovatel považuje za ideální, byť jej sám zřejmě nezvolil," říká nález.
Okamura neuspěl ani s tím, že NSS a vnitro pošlapali jeho lidskou důstojnost. "Není z ústavní stížnosti zřejmé, v čem konkrétně se v napadených rozhodnutích ministerstvo vnitra a Nejvyšší správní soud dopustily na stěžovateli ponižujícího a nelidského zacházení, případně až mučení, kterážto jednání jsou citovaným ustanovením Úmluvy zakázána. Ústavní soud proto nejprve vážil, zda s ohledem na absurdnost takového tvrzení nešlo ze strany stěžovatele, resp. jeho právního zástupce, spíše o omyl v psaní a překlep v označení čísla článku Úmluvy," podivuje se ÚS a dodává: "Pokud stěžovatel považuje za nelidské a ponižující zacházení vlastní shromažďování podpisů podporovatelů, je třeba předně uvést, že k této aktivitě nebyl státní mocí nikterak nucen."
To, jak se NSS vypořádal s rozhodnutími vnitra a Okamurovými námitkami, považuje ÚS za naprosto relevantní a dostatečné. NSS zrušil postup vnitra, které procentuální chyby ve dvou kontrolovaných vzorcích sečetlo, ale mělo je průměrovat. To NSS udělal a Okamura ani tak nedosáhl na 50 tisíc podpisů. ÚS odmítl Okamurovy náznaky, že vnitro s peticemi mělo nějak manipulovat, aby ho účelově poškodilo. "Takovou zlovolnou manipulaci lze vzhledem k tomu, jak časově náročná byla kontrola toliko vybraných vzorků, v podstatě vyloučit. Pokud k tomu stěžovatel dále uvádí, že daný postup znamenal, že ministerstvo vnitra mohlo vytáhnout "jednou extra podvržené archy" a podruhé "spíše ty poctivé", pak nelze než reagovat tak, že takový randomizační postup by byl naopak z pohledu stěžovatele ještě ideální, neboť by zachovával poměr vadných a správných archů. Formulace užitá stěžovatelem však navozuje otázku, zda tím stěžovatel sám nepřipouští a nepřiznává existenci "extra podvržených archů"," podotýká nález pléna.
Okamura se tedy prezidentských voleb nezúčastní a v prvním kole, které se koná v pátek a v sobotu, se bude o hlasy ucházet devět kandidátů. Senátor však již avizoval, že se nebude rozpakovat obrátit k Evropskému soudu pro lidská práva, jestliže nebude jeho stížnost vyslyšena v systému českého soudnictví.
Související
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
Pavel chce, aby Česko i nadále bylo bezpečnou a prosperující zemí
Aktuálně se děje
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
včera
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
včera
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
včera
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
včera
Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí
včera
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
včera
Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa
včera
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
včera
Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem
včera
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
včera
Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.
Zdroj: Libor Novák