Okamura neuspěl. Ústavní soud jeho stížnost rozcupoval

Praha - Ústavní soud zveřejnil ve čtvrtek rozhodnutí ke stížnosti Tomia Okamury, jíž se vyřazený prezidentský kandidát domáhal zrušení části ústavy a své registrace do voleb. Žádné ústavní právo stěžovatele nebylo porušeno, Nejvyšší správní soud postupoval zcela relevantně, řekl předseda ÚS Pavel Rychetský.

Ústavní soud (ÚS) zamítl celou stížnost Tomia Okamury. Plénum tak neposune termín voleb, jak již oznámilo minulý týden, a ve čtvrtek doplnilo, že ani nevrátí Okamuru zpátky do boje o Hrad, ani neprohlásí za protiústavní ustanovení o nutnosti získat 50 tisíc podpisů pod občanskou kandidaturu a dvoudenní lhůtu na doručení stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) pro ty adepty, kteří nesouhlasí s verdiktem ministerstva vnitra o (ne)registraci kandidátní listiny.

"Po zvážení námitek uplatněných stěžovatelem v ústavní stížnosti, jakož i v replice k vyjádřením účastníků řízení však dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná," dohodlo se ústavní plénum.

Všichni tři účastníci řízení - tedy Okamura se svou advokátkou Klárou Samkovou, NSS a resort vnitra - poslali ÚS svá vyjádření. Plénum je považovalo za dostatečné a jasně formulované, takže nenařídilo ústní projednání. "Ústavní soud současně dodává, že v řízení neprováděl dokazování a vyšel toliko ze znění napadených rozhodnutí a z písemných vyjádření stěžovatele a účastníků řízení," stojí ve zdůvodnění verdiktu.

Odůvodnění také poukazuje na to, že ÚS není volebním soudem a nemůže postup vnitra kontrolovat tak hloubkově jako NSS, který je k tomu kompetentní a povolaný. Plénum se proto zaměřilo na to, jestli nebyla porušena ústavní práva stěžovatele některým z rozhodnutí.

Plénum upozornilo, že ústavní stížnost senátora Okamury nepovažuje za logicky strukturovanou. "V ústavní stížnosti se prolíná argumentace namítající neústavnost ústavy a zákona o volbě prezidenta republiky s argumentací namítající porušení ústavně zaručených práv stěžovatele toliko při aplikaci zákona ze strany ministerstva vnitra a Nejvyššího správního soudu," podotýká zpráva.

Okamura třeba namítal, že měl málo dnů na sběr podpisů, protože prováděcí zákon začal platit od 1. října 2012 a již 6. listopadu musel kandidátní listinu odevzdat. Podle senátorovy argumentace by bylo neplatné sbírat podpisy před 1. říjnem. S tím se ovšem ÚS neztotožnil. "Je zřejmé, že jak všichni občané, tak rovněž potenciální kandidáti si od nabytí platnosti ústavního zákona, tj. od 12. 3. 2012, museli být vědomi toho, že příští očekávaná volba prezidenta proběhne již podle nové právní úpravy, a ostatně to dokládá také postup řady podporovatelů a kandidátů, kteří započali se sběrem petic ještě před přijetím zákona o volbě prezidenta. V tomto směru je třeba krok zákonodárce interpretovat zcela opačně, než jak to činí stěžovatel, totiž jako krok vstřícný vůči občanům a kandidátům, kteří započali se sběrem petic ještě před účinností zákona o volbě prezidenta," píše se ve zdůvodnění.

ÚS odmítl i Okamurovu námitku, že dvoudenní lhůta na podání stížnosti k NSS je krátká. Argumentoval tím, že časový rámec zjevně není nereálný, když ho stěžovatel stihl. Navíc souhlasí s NSS, že Okamura mohl svou argumentaci doplnit kdykoli v průběhu řízeni a nebyl tak odkázán pouze na dvoudenní formulaci výtek. "Ostatně tímto způsobem postupoval stěžovatel v řízení před Ústavním soudem, kdy opakovaně provedl změnu či doplnění původního návrhu," podotýká znění nálezu.

Plénum se také nedomnívá, že by bylo důvodné Okamurovo podezření, že kandidáti nominovaní zákonodárci jsou oproti těm občanským zvýhodněni. Nález upozorňuje, že nominace od poslanců či senátorů jsou odrazem parlamentního systému republiky. Soud nevidí ani to, že by byl Okamura znevýhodněn proti dalším občanským kandidátům. "Pokud se proto stěžovatel cítí diskriminován z důvodu majetku, není z jeho stížnosti příliš zřejmé, jak se jeho majetkové postavení mělo odrazit ve sběru podpisů petentů. Pokud na sběr podpisů vynaložil ze svého majetku nějaké finanční prostředky, bylo to čistě jeho vlastní rozhodnutí související se zvoleným postupem při sběru podpisů. Stěžovatelem zvolený postup však ještě sám o sobě neznamená, že zákon o volbě prezidenta republiky vylučuje postup opačný, tj. iniciativu ze strany navrhujících občanů, kteří podpisy soustřeďují dobrovolnicky. Ostatně takový postup evidentně také stěžovatel považuje za ideální, byť jej sám zřejmě nezvolil," říká nález.

Okamura neuspěl ani s tím, že NSS a vnitro pošlapali jeho lidskou důstojnost. "Není z ústavní stížnosti zřejmé, v čem konkrétně se v napadených rozhodnutích ministerstvo vnitra a Nejvyšší správní soud dopustily na stěžovateli ponižujícího a nelidského zacházení, případně až mučení, kterážto jednání jsou citovaným ustanovením Úmluvy zakázána. Ústavní soud proto nejprve vážil, zda s ohledem na absurdnost takového tvrzení nešlo ze strany stěžovatele, resp. jeho právního zástupce, spíše o omyl v psaní a překlep v označení čísla článku Úmluvy," podivuje se ÚS a dodává: "Pokud stěžovatel považuje za nelidské a ponižující zacházení vlastní shromažďování podpisů podporovatelů, je třeba předně uvést, že k této aktivitě nebyl státní mocí nikterak nucen."

To, jak se NSS vypořádal s rozhodnutími vnitra a Okamurovými námitkami, považuje ÚS za naprosto relevantní a dostatečné. NSS zrušil postup vnitra, které procentuální chyby ve dvou kontrolovaných vzorcích sečetlo, ale mělo je průměrovat. To NSS udělal a Okamura ani tak nedosáhl na 50 tisíc podpisů. ÚS odmítl Okamurovy náznaky, že vnitro s peticemi mělo nějak manipulovat, aby ho účelově poškodilo. "Takovou zlovolnou manipulaci lze vzhledem k tomu, jak časově náročná byla kontrola toliko vybraných vzorků, v podstatě vyloučit. Pokud k tomu stěžovatel dále uvádí, že daný postup znamenal, že ministerstvo vnitra mohlo vytáhnout "jednou extra podvržené archy" a podruhé "spíše ty poctivé", pak nelze než reagovat tak, že takový randomizační postup by byl naopak z pohledu stěžovatele ještě ideální, neboť by zachovával poměr vadných a správných archů. Formulace užitá stěžovatelem však navozuje otázku, zda tím stěžovatel sám nepřipouští a nepřiznává existenci "extra podvržených archů"," podotýká nález pléna.

Okamura se tedy prezidentských voleb nezúčastní a v prvním kole, které se koná v pátek a v sobotu, se bude o hlasy ucházet devět kandidátů. Senátor však již avizoval, že se nebude rozpakovat obrátit k Evropskému soudu pro lidská práva, jestliže nebude jeho stížnost vyslyšena v systému českého soudnictví.

Související

Andrej Babiš

Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad

Česko se momentálně připravuje na komunální a senátní volby, ale v úvodu přespříštího roku čeká zemi další přímá volba hlavy státu. Za favorita je považován současný prezident Petr Pavel, ačkoliv zatím nepotvrdil další kandidaturu. Neustále se také spekuluje o tom, zda se mu opět postaví Andrej Babiš (ANO). Premiér tvrdí, že se k tomu nechystá.

Více souvisejících

prezident čr ,  Ústavní soud ČR ,  Tomio Okamura

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 2 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 4 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 10 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy