Vít Bárta rázně: Prezident musí mít více pravomocí!

V současnosti může ředitele GIBS jmenovat premiér. "Policejní prezident je podřízen ministru vnitra a nejvyšší státní zástupce ministru spravedlnosti. Pro posílení nezávislosti a nestrannosti osob na uvedených pozicích se jeví jako nezbytné, aby byly do budoucna podřízeny prezidentovi republiky jako přímému představiteli vůle všech voličů bez ohledu na politické přesvědčení," uvedl k novele Bárta.

Přímo volený prezident by podle opozičního zákonodárce měl mít silnější postavení ve státní správě, než bývalé hlavy státu, které volil parlament. Kontrasignaci jmenování premiérem nepovažuje poslanec za vhodnou, protože vláda má "pouze" nepřímý mandát. "Rozšíření pravomoci prezidenta republiky do této oblasti lze chápat také jako rozšíření jeho pravomoci vrchního velitele ozbrojených sil. Role prezidenta by měla spočívat zejména ve jmenování a odvolávání vrcholových vedoucích pracovníků a jejich zástupců," dodal poslanec Bárta.

Ředitele GIBS by mohl prezident jmenovat na návrh Senátu, který by musel vypsat na místo výběrové řízení. Prezident by pak mohl senátní kandidáty odmítnout, ale nejvýše dvakrát.

Ministerstva s návrhem nesouhlasí, návrh by podle nich mohl ohrozit stabilitu bezpečnostních sborů. Navíc neřeší celou řadu situací, například co se stane, když prezident dvakrát vetuje senátní kandidáty, vláda tedy k zákonu nejspíš připojí negativní stanovisko. I přesto, protože jde o poslaneckou iniciativu, půjde novela Ústavy do Parlamentu, kde by musela opoziční strana, která má v klubu 11 poslanců, najít podporu 120 hlasů. Se zákonem by pak ještě musely souhlasit tři pětiny senátorů.

Strana Věci veřejné protestovala proti odvolání policejního prezidenta Petra Lessyho, kterého do funkce dosadil její předseda Radek John. S nápadem na rozšíření pravomocí prezidenta se pak na VV obrátil spolek Šalamoun. "Obeslali jsme všechny parlamentní strany, ale Věci veřejné byly jediné, kdo na náš návrh reagoval," řekl v září předseda spolku John Bok.