Nečas selhává: Česko je stále prožrané korupcí!

Nečasův kabinet si dal přízvisko protikorupční vlády a v tomto duchu chce pokračovat i ve zbytku svého volebního období. Pomoci má strategický materiál s názvem Od korupce k integritě. Vzešel z podnětů od jednotlivých ministerstev, nestátních neziskových organizací i Úřadu vlády. Cílem je vyvážit prevenci a represi korupčního chování a snížit počet příležitostí, které k takovému jednání svádějí.

Vláda si nechala vypracovat analýzu, podílela se na ní například i Transparency International, z níž vyplývá, že hlavní problém republiky spočívá ve velké organizované korupci, která zneužívá veřejných prostředků. Až někde v pozadí stojí drobné úřednické podplácení.

Proto chce vláda stabilizovat veřejnou správu, profesionalizovat ji a zajistit průhlednost probíhajících procesů. Prokorupční faktory chce kabinet likvidovat i v soukromé sféře, více nezávislosti se má dostat i orgánům činným v trestním řízení.

Analýza poukazuje třeba i na to, že podle výzkumu agentury GfK vnímají od roku 2009 obyvatelé republiky politiku jako nejzkorumpovanější segment, přitom od roku 1998, kdy dotazování začalo, uváděli lidé úřady, v roce 2009 skočily na druhou příčku. A ani třetí a čtvrté místo nedává politice dobré vysvědčení: objevují se tu ministerstva a vláda. Nejméně korupce je podle respondentů v oblasti školství, mezi celníky a v bankách. A podobné výsledky vykazují i další agentury: Sanep, Ipsos Tambor či CVVM.

"Všechny uvedené výzkumy jednoznačně potvrzují závěr, že jádro korupčního problému v České republice spočívá v oblasti fungování politických stran a v celkovém fungování státních orgánů. Veřejná správa jako místo, kde se rozhoduje o veřejných prostředcích, se jeví jako oblast nejvíce zasažená korupcí a zároveň jako nejslabší článek protikorupčního úsilí," konstatuje strategický materiál vlády.

Zpráva také alarmuje, že ve společnosti stoupá procento tolerance vůči korupci. "Posilování pocitu odporu proti korupci je také úzce svázáno s efektivitou represivních složek. Pro posílení protikorupčních postojů jsou důležité jasné příklady potvrzující, že se korupční chování nevyplácí, natož aby bylo odměňováno," říká se tu.

V této souvislosti se může jako problematická jevit novoroční amnestie prezidenta Václava Klause, kvůli které skončilo trestní stíhání konkurzního soudce Jiřího Berky nebo tunelářská kauza H-Systemu. Na obžalované teď musí být pohlíženo jako na nevinné. V případě soudce Berky ovšem podal nejvyšší státní zástupce stížnost proti zastavení stíhání a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) avizoval, že jeho návrat do taláru nehodlá dopustit.

Materiál upozorňuje i na vliv korupčního prostředí na makroekonomickou situaci. "Všechny dostupné studie, ať již využívají jakoukoli metodologii, ukazují na ekonomické ztráty pro národní hospodářství v řádech desítek miliard korun ročně. To zahrnuje pouze ztráty přímé, ukazující neefektivitu veřejných výdajů, rozkrádání veřejných rozpočtů. Do ztrát je však nutné započítat i dopad na podvázání podnikatelské aktivity firem a transakční náklady, vztah k šedé ekonomice a tendenci občanů a firem obcházet daňovou povinnost," vysvětluje se ve zdůvodnění.

Zároveň se tu připouští, že enormní korupční riziko se vyskytuje u firem, které vlastní stát či samosprávy nebo v nich mají vlastnický podíl. Stát jako vlastník má malou dohledovou možnost a pro management je snazší ho oklamat falšovanými výročními zprávami.

Předkládaná zpráva upozorňuje na alarmující skutečnosti, které se týkají vlivu lobbistů na instituce státní správy, vychází při tom především z hlášení Bezpečnostní informační služby (BIS). Hovoří se tu například o tom, jak představitelé hazardu promlouvali do podoby zákona, jímž se podmínky pro podnikání v této oblasti zpřísnily. Zpráva připouští přímý vliv lobbistů na zákonodárce.

Současně předkladatel podotýká, že úplatkářské chování mezi členy Parlamentu jsou výjimečné. "Z hlediska charakteristiky zjištěné úplatkářské trestné činnosti je nutné uvést, že případy, kdy je mezi obviněnými člen parlamentu nebo jiná osoba s významným společenským či ekonomickým postavením, jsou velmi výjimečné. V analyzovaném období let 2007 až 2009 se takový případ dokonce nevyskytl ani jednou," říká zpráva.

Nové hledisko by jí dodal pohled do let následujících: před soudem stojí Otto Chaloupka (VV), k první instanci se vrací případ Jaroslava Škárky (dříve VV, dnes nezařazený) a Víta Bárty (VV), David Rath (dříve ČSSD, dnes nezařazený) čeká ve vazbě na přelíčení, Roman Pekárek (dříve ODS, dnes nezařazený) už je dokonce pravomocně odsouzený.

Na léta 2013 a 2014 si kabinet stanovil desítku prioritních úkolů: zákon o úřednících, zákon o střetu zájmů a svobodném přístupu k informacím, rozkrývání konečných vlastníků, ochrana oznamovatelů (tzv. whistleblowing), finanční kontrola a audit, vlastnická politika státu, strategie a metodika veřejného nakupování, zákon o státním zastupitelství a protikorupční program.

Desítku priorit materiál rozpracovává v devětatřiceti konkrétních opatřeních. Sem patří například jednoznačná definice hranice mezi místy obsazovanými politicky a apolitickými úřednickými místy, na která mají přicházet lidé z výběrových řízení. Tak by chtěla vláda zamezit zpolitizování úřednického aparátu státní správy. Měla by se zpřísnit i pravidla pro přechod z veřejné sféry do soukromé. Má se tak zabránit tomu, že úředník přihraje výhodné státní zakázky firmě, do které se sám následně odebere. V rámci hospodárnosti by předkladatel rád zřídil třeba agenturu pro centrální nákupy, jež by pokrývala potřeby celého veřejného sektoru. Státní zástupci by měli posílit ve své nezávislosti i odpovědnosti, a to například změnou v jejich jmenování na dobu určitou nebo systému přidělování příkladů. Stát by si měl také nechat vypracovat podrobné sociologické analýzy a investovat do protikorupčních školení. Ve veřejné správě by měla být všechna výběrová řízení veřejná a transparentní, i když se jedná o vnitřní konkurz. Rovněž by měl začít fungovat centrální registr smluv, který umožní širokou kontrolu nakládání s veřejnými prostředky, trestní zákoník má projít novelizací.

Zda se záměr naplňuje, chce vláda co čtvrt roku zkontrolovat.