Nečisté praktiky některých firem zůstanou skryté!

 

Zaměstnanci Čistírny odpadních vod Velké Pavlovice upozornili na to, že jejich zaměstnavatel porušuje předpisy a poškozuje životní prostředí. Následovala pokuta České inspekce životního prostředí pro zaměstnavatele, ale i vyhození obou zaměstnanců.

 

„Kolotoč soudních řízení začal u Okresního soudu v Břeclavi (rozsudek 2007, kdy soud žalobě na neplatnost okamžitého zrušení vyhověl), pokračoval přes Krajský soud v Brně (rozsudek 2009, rozhodnutí soudu první instance změnil a rozhodl ve prospěch zaměstnavatele) k Nejvyššímu soudu (2011, ve prospěch zaměstnavatele) až konečně dospěl k Ústavnímu soudu (2012)," popisuje Bielinová cestu od soudu k soudu.

 

Dle nálezu Ústavního soudu zaměstnanci před upozorněním inspekce upozorňovali přímo zaměstnavatele, že porušuje provozní řád a poškozuje životní prostředí. Zaměstnavatel na to však nereagoval. Buď tak museli nad špatnou činností mávnout rukou či upozornit příslušné úřady. Za to, že zrealizovali druhou možnost, přišlo vyhození z práce zaměstnavatelem pro porušení pracovní kázně.

 

„Soudy vyšších stupňů pak po mnoho let preferovaly zájem společnosti na dodržování pracovních smluv a bezmezné loajalitě zaměstnance vůči zaměstnavateli před ochranou veřejného zájmu na čistém životním prostředí. Ústavní soud nyní řekl, že tyto zájmy musí být hodnoceny se stejnou intenzitou," dodává na blogu Aktuálně.cz.

 

Situaci by mohlo, kdyby v České republice konečně platil zákon o whistleblowerech. Ti dnes nejsou chráněni před vůlí zaměstnavatele, ačkoli chrání veřejný zájem. Úřad pro ochranu osobních údajů však nesouhlasí s ochranou whistleblowerů, které sám nazývá za „shazovače".