Praha - Současný zákon o poskytování dávek zdravotně postiženým selhává, je ho třeba změnit a také rozšířit okruh lidí, kterým se poskytuje příspěvek na mobilitu a zvláštní pomůcky. Myslí si to poslanci Věcí veřejných, jejichž návrh však vláda ve středu nepodpořila.
"Vláda zaujala k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko, neboť předložený návrh zákona je de facto návratem před první fázi sociální reformy, to jest před 1. leden roku 2012. Je to také návrh zákona, který by zboural proklientský přístup k osobám se zdravotním postižením," uvedl po jednání ministr Petr Mlsna (nez.)
Podle poslanců Věcí veřejných došlo přijetím zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který nabyl účinnosti v roce 2012, v České republice k významnému zhoršení postavení zdravotně postižených lidí. Navrhli proto novelu tohoto zákona, i některých souvisejících norem, která by měla podle nich špatnou situaci napravit.
Za nejvýraznější zásah do postavení zdravotně postižených lidí přitom považují samotnou definici toho, kdo je osoba se zdravotním postižením. S tímto tvrzením ale vláda nesouhlasí, zákon podle ní totiž nic takového nedefinuje. "Definuje pouze jako znak příslušnou diagnózu, na základě které je poskytována příslušná sociální dávka," vysvětlil Mlsna.
Oproti předchozí úpravě však současné kritérium pro přidělení průkazu TP, ZTP a ZTP/P podle poslanců VV znevýhodňuje lidi s těžkým tělesným postižením, pro které je takové zvýhodnění důležité, protože jim umožňuje například snadněji cestovat na delší vzdálenosti, avšak které dosud nepotřebují při ostatních úkonech pomoc druhé osoby, a proto nežádají o přiznání příspěvku na péči.
"Selhání nové právní úpravy lze úspěšně demonstrovat na příkladu dvou shodně zdravotně postižených osob, kdy je paradoxně 'sankcionován' neposkytnutím dávky ten zdravotně postižený, který se přes svůj handicap úspěšně snaží o sebe postarat sám, zatímco ten, kdo zůstane pasivní a nesamostatný, dávku dostane," popsali poslanci VV v předkládací zprávě pro vládu.
Změnit by se měla rovněž příloha tohoto v současnosti platného zákona, která se zabývá přiznáváním příspěvku na zvláštní pomůcku a příspěvku na mobilitu tak, aby byla dostupná pro větší okruh zdravotně postižených. Ti totiž bývají často omezeni v možnostech používání veřejné dopravy a jejich sociální situace jim často neumožňuje pořídit si speciálně upravený automobil, jehož úprava pro zdravotně postiženého vyjde i na desítky tisíc korun. Například by se jednalo o lidi s amputovanou dolní končetinou.
Vyhlídky návrhu na kladné stanovisko vlády byly už před jednáním minimální. Postavila se proti němu řada ministerstev včetně klíčového rezortu práce a sociálních věcí.
"Navrhované řešení, které se vrací k právnímu stavu před 1. lednem 2012, považuje ministerstvo za věcně nesprávné. Rovněž legislativní zpracování návrhu zákona vykazuje závažné nedostatky," konstatuje ve svém stanovisku. Vadí mu například to, že pokud by došlo k přijetí návrhu, mohlo by mít nárok na přiznání příspěvku na mobilitu až 380 tisíc lidí, což by znamenalo celkové výdaje více než 1,8 miliardy korun ročně.
Závažným nedostatkem návrhu je také podle ministerstva neprovázanost s ostatními ustanoveními zákona a s jinými právními předpisy, která by způsobila aplikační problémy. Navíc autorům z VV vytýkají, že v důvodové zprávě uvádějí zavádějící informace a neberou plně v potaz poznatky současné lékařské vědy.Úplný konec této snahy poslanců VV to však být nemusí. Místopředsedkyně Věcí veřejných Kateřina Klasnová totiž ve středu v Poslanecké sněmovně uvedla, že návrh probírala se zástupci všech parlamentních stran a podporu ji přislíbili i někteří poslanci vládní koalice.
Související
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
Vláda ČR , invalidé , Věci veřejné
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 35 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 3 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák