Brno - Z 20 zbývajících nerozhodnutých návrhů na neplatnost volby prezidenta republiky Nejvyšší správní soud (NSS) v pondělí 18 zamítl a dvě odmítl pro opožděnost. Mediafaxu to oznámila Sylva Dostálová, mluvčí NSS s tím, že soud našel i nepravdivá tvrzení a lži v kampani, ale ty nemohly výsledek změnit.
Soud tak rozhodl Navrhovatelé napadli zejména způsob vedení kampaně ze strany zvoleného kandidáta Miloše Zemana, jeho týmu i dalších osob, které s osobou Miloše Zemana nejsou přímo spojeny.
Soud vycházel obecně z toho, že v podmínkách demokracie a svobodných voleb bývá obvyklé, že kandidáti a jejich stoupenci využívají možnosti vedení pozitivní i negativní kampaně.
"Soudci připomněli, že jakákoliv přímá volba je svázána nejen s pozitivním zdůrazněním vlastních předností, ale i s prvky negativních sdělení, která mají za cíl voliče odradit od volby protikandidáta. Samotné vedení negativní kampaně, které se soustředí na chyby, nevýhody či slabé stránky protivníka, není protizákonné, má ale své normativní hranice," řekla mluvčí soudu.
Jedním ze zákonných limitů je povinnost vést kampaň čestně a poctivě a především zákaz zveřejňovat nepravdivé údaje. Možnosti volebního soudu jsou ale v této fázi volebního procesu limitované: jeho pravomocí je pouze rozhodnout o neplatnosti voleb, což je natolik závažný zásah do projevené vůle voličů, že k němu lze přistoupit pouze ve výjimečných případech. "Soud tedy nemůže „pískat všechny volební fauly", ale pracuje pouze v režimu regulérnost voleb-neplatnost voleb," vysvětlila Dostálová.
Soud nepovažuje za smysluplné pokoušet se analyzovat, zda nezřídka velmi problematické způsoby agitace byly používány spontánně anebo byly pečlivě připravovány předem. V konečném důsledku ani netvrdí, že nesměly být používány vůbec – samozřejmě s výhradou, že se nejedná přímo o lži. Pokud by totiž tyto ambice měl, stavěl by se do pozice konečného arbitra slušnosti a etiky, což mu však nepřísluší. Volební kampaň totiž není ničím jiným než bojem o hlasy voličů a v jejím rámci jsou proto voličům předkládány často velmi emocionální a vyostřenou formou argumenty, které mají ovlivnit jejich rozhodování. Osoby veřejně činné, tedy zejména politici, musí ostatně akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané.
Podle soudců do rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc vstoupit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly zřejmě způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát.
V posuzovaných případech šlo konkrétně především o inzerát otištěný v deníku Blesk v první den druhého kola volby a dále o šíření nepravdivých informací o vystěhování paní Bílé ze zámeckého bytu v Čimelicích, o údajné podpoře Bernda Posselta protikandidátovi Karlu Schwarzenbergovi či o pokusy spojovat rodinu kandidáta s fašistickým a nacistickým hnutím.
Soud shledal, že se v těchto případech opravdu jednalo o nepravdivá tvrzení i lži. Dospěl tak k závěru, že v průběhu volební kampaně došlo k nezákonnostem schopným ovlivnit volební výsledek, avšak nikoliv tak intenzivním způsobem, který by mohl konečný výsledek změnit.
"V projednávaných věcech byla pro soud velmi podstatná následující okolnost. Na každý, byť i neférový, argument měl oponent v rámci kampaně šanci odpovědět. Jinak řečeno, v případech, kdy je namítána nekorektnost vedení volební kampaně některým z kandidátů, musí soud hodnotit nejen jednotlivé skutky z hlediska jejich závažnosti a intenzity, nýbrž také jejich načasování," uvedla mluvčí NSS. "Lze si tak - v obecné rovině - představit případy, kdy i protiprávní útoky menší intenzity mohou nabýt na významu při hodnocení korektnosti kampaně jako celku, pokud jsou učiněny v době, která protikandidátovi fakticky znemožňuje na ně jakkoliv efektivně zareagovat" dodala. Naopak zase podle soudu může dojít k situaci, že i zjevně závažný „faul", k němuž však dojde dlouho před hlasováním voličů, volební výsledek výrazněji neovlivní, neboť dotčený kandidát na něj může přiměřeným způsobem odpovědět a v konečném důsledku z toho třeba nakonec i politicky profitovat. V těchto volbách se s výjimkou zmíněného inzerátu v deníku Blesk vždy jednalo o tvrzení a informace, na které mohl protikandidát Karel Schwarzenberg, případně jeho podporovatelé, přiměřeně zareagovat a je pak věcí voličů, jakým způsobem celou situaci zhodnotí.
Volební senát proto všechny tyto návrhy na neplatnost volby prezidenta zamítl.
Související
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
Pavel chce, aby Česko i nadále bylo bezpečnou a prosperující zemí
Aktuálně se děje
včera
Policisté vyšetřují smrt herečky Panettiere. Na cizí úmysl to nevypadá
včera
Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato
včera
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
včera
CzechTourism se přesouvá pod Havlíčkovo ministerstvo
včera
Hormuzský průliv patří USA, naznačil Trump na sociální síti
včera
Zemřel Josef Vávra, reklamou proslavený sládek pivovaru Bernard
včera
Berlínskou zeď dokončili před 65 lety. Překonat se ji pokusily tisíce lidí
včera
Armáda se připravuje na obnovení provozu vrtulníků Venom a Viper
včera
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka odhalil, kolik chce lidem přidat
včera
Fotbalovou Spartu posílil exslávista Jurásek. Vlna odchodů z Letné nadále pokračuje
včera
Exministr Blažek komentoval rozhodnutí Ústavního soudu
včera
Britská princezna Eugenie odtajnila jméno novorozené dcery
včera
Pondělní počasí pomohlo. Déšť ukončil výstrahu před požáry
včera
Padlo obvinění v případu nedělní vraždy v Českých Budějovicích
včera
Babišova vláda se pouští do boje se suchem. Obnovila Národní koalici
včera
Rusové tajně budují základny, z nichž by mohly ohrozit státy NATO
včera
Deštivé počasí dorazilo. Meteorologové řekli, kde napršelo nejvíc
včera
Moskva se rozhodla varovat Londýn. V Rusku útočí drony vyrobené v Británii
včera
Počasí o nadcházejícím víkendu: Teploty budou citelně nižší než o tom uplynulém
17. srpna 2026 21:20
Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival
V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.
Zdroj: Libor Novák