Poslanci schválili českou misi v Mali. Paroubek nešetřil kritikou

"Tato mise bude nebojová. To znamená, že výcvikové týmy se nebudou po boku malijských jednotek účastnit operací, na rozdíl například od situace v Afghánistánu," uvedl při projednávání premiér Petr Nečas, který má v současnosti rezort obrany na starosti. Vyslání vojáků odůvodňuje především rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Padesátka českých vojáků tak bude nejprve ochraňovat velitelství v Bamaku spolu s francouzskými a malijskými jednotkami. Jde především o ostrahu budov a jejich nejbližšího okolí, v případě výjezdu velitele mise a dalších funkcionářů do Bamaku budou Češi zajišťovat bezpečnost těchto osob.

V další etapě mise budou vycvičovat tamní ozbrojené složky. "Jako optimální postup vnímáme spojení výcviku konkrétní jednotky malijské armády s jejím materiálním vybavením," dodal Nečas.

Ministerstvo obrany nyní jedná s Francouzi o vybavení, které by mohlo malijské vládě poskytnout. Mělo by jít o zbraně, munici a elektrocentrály.

Do Mali vyrazí začátkem dubna příslušníci 102. průzkumného praporu, tedy výsadkáři z Chrudimi, kteří se vrátili z Afghánistánu. Mají totiž ještě nejvíce aktivních očkování. Akci však ještě musí schválit Senát.

Vládní kabinet zdůvodňuje vyslání českých vojáků i možnou tvorbou buněk teroristické organizace al-Káida v regionu, který je v bezprostřední blízkosti evropského kontinentu. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) tak je akce přímo spojena s bezpečností země.

"Poškodilo by nás to rovněž v očích našich spojenců, kteří na náš aktivní příspěvek do mise spoléhají. Zároveň bychom se tím do značné míry připravili o možnost relevantně ovlivňovat další směřování a vývoj v rámci civilní dimenze společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie," dodal ministr.

Vyslání vojáků do zahraniční mise nepodpořili poslanci LEV 21, KSČM i někteří sociální demokraté.

Například poslanec Jiří Paroubek označil akci za "dobrodružství", a to v zemi, ve které nemá česká republika, na rozdíl například od Francie, žádný zájem. "Je to země, kde nemáme ani ambasádu," uvedl poslanec. Peníze na misi by se podle něj daly využít mnohem efektivněji, například k podpoře českých podnikatelů v Indii.

Vyslání vojáků kritizoval také poslanec KSČM Alexander Černý, podle kterého je s vysláním vojáků spojena i řada nejasností. Jako příklady uvedl nejasný mandát tamní přechodné vlády a absenci informací a faktickém stavu tamní armády. "Máme vůbec představu, koho budeme cvičit?" tázal se řečnicky v Poslanecké sněmovně.

A proti hlasovali také někteří poslanci sociální demokracie. Návrh například nezískal podporu poslankyně ČSSD Dany Váhalové, která řekla, že by se z českého vojska v posledních letech stala expediční armáda, její obranný význam je potlačen a z českých vojáků se stávají de facto žoldáci. Na to reagoval předseda vlády Nečas tím, že od sousedních zemí Česku jen těžko hrozí nějaké nebezpečí a expediční charakter je tak správný.

Akce by měla stát ministerstvo obrany během 15 měsíců přibližně 220 milionů korun, armáda ale již počítá s možným prodloužením mise, v takovém případě by vyšla na 270 milionů korun.