66 miliard na energie je horní hranice toho, co si může stát dovolit, řekl Stanjura

Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že bude kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny, uvedl dnes Stanjura ve vyjádření zaslaném ČTK.

Vláda pomůže lidem a firmám s rostoucími cenami energií v období od 1. října 2022 do 30. září 2023 sumou 66 miliard korun. Vládní balíček pomoci zahrnuje zejména odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, což bude stát asi 23 miliard korun, podporu kotelen za asi čtyři miliardy a centrálního vytápění za dalších deset miliard. Kompenzace energeticky náročným firmám dosáhnou zhruba dvou miliard korun. Samotný připravovaný úsporný energetický tarif, který bude kompenzovat část zvýšených výdajů za elektřinu a plyn, vyjde asi na 27 miliard.

"Lidem a firmám budeme od října po dobu 12 měsíců kompenzovat vysoké ceny energií částkou 66 miliard korun, což je skutečně horní hranice toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že budeme kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny," uvedl Stanjura.

"Pokud by se vláda rozhodla kompenzovat ceny energií například měsíčně nebo čtvrtletně, pak je zcela logické, že letos dostanou lidé a firmy od října do prosince čtvrtinu celkové pomoci. Proto rozpočet počítá zhruba se 16,7 miliardy letos a téměř 50 miliardami příští rok," dodal ministr financí.

Přesnou podobu podpory bude vláda schvalovat na základě návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). "Na účty za vysoké ceny energií přispěje ministerstvo průmyslu a obchodu všem domácnostem bez ohledu na to, jestli využívají primárně plyn, elektřinu nebo mají vytápění zajištěno z domácích kotelen či centrálních tepláren. Detaily pomoci určí nařízení vlády, které MPO připraví tak, aby bylo administrativně nenáročné a spravedlivě odráželo vývoj na trzích s energiemi a také velikost domácností, jimž pomoc ministerstvo poskytne," řekl ČTK mluvčí MPO Marek Vošahlík.

MPO podle něj počítá ale s tím, že celková pomoc pro větší domácnosti přesáhne avizovaných 16.000 korun. "Načasování pomoci a konečný mechanismus je nyní předmětem politického vyjednávání i jednání mezi ministerstvem a obchodníky s energiemi. Záměrem je pomoc přes úsporný tarif vyplatit do konce topné sezony," dodal Vošáhlík.

Související

Vláda Petra Fialy

Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech

Vláda chce v příštím roce vydat na podporované zdroje energie jen 8,5 miliardy korun. Na středečním jednání odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která navrhla ministerstva financí a průmyslu a obchodu. Státnímu rozpočtu mají do dalších let ušetřit desítky miliard korun. Odsouhlasila také prodloužení doby nasazení příslušníků Armády ČR na pomoc s odstraňováním následků povodní či dotační program na pořízení náhradních ubytovacích a výukových prostor náhradou za zničené či poškozené živelní pohromou.

Více souvisejících

Energetika Zbyněk Stanjura

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy